Jednota českých právníků

Jednota českých právníků (dále též „Jednota“) je spolkem, navazujícím na tradici právnických jednot v českých zemích, jejíž počátky sahají do r. 1864. Periodizace dějin těchto právnických jednot v zásadě odpovídá etapám vývoje státního zřízení, přičemž by bylo možno přistoupit i k hledisku generačnímu, neboť období do pádu monarchie je spojeno s generací zakladatelů, období prvé Československé republiky a etapa let 1938-1945 s generací jejich žáků, předúnorové poválečné období s nastupující třetí generací, jež se podílela po intermezzu období komunistické totality spolu s dalšími právníky na návratu k demokratickým tradicím, a období polistopadové se čtvrtou generací, jež stojí na hranici historie Jednoty. Dějiny právnických jednot úzce souvisejí v prvém období s emancipací právnické češtiny, po dlouhou dobu s vydáváním časopisu Právník a v neposlední řadě po celý čas s historií právnického vysokého školství.

        Nejstarší a vůdčí právnickou jednotou se stala v r. 1864 Jednota právnická v Praze. Dne 15. prosince 1864 „v koleji Karlově sešlo se 79 členů, již se posud přihlásili, aby položili základ k dílu zajisté velkému a šlechetnému“. Tehdy byla „zaražena Jednota právnická“, „aby se pěstovaly v řeči české vědy právní a státní“. Je známo, že „tací vlastenečtí mužové stáli i u kolébky Právnické jednoty. Dr. Tomáš Černý, Dr. Antonín Haas, Dr. Josef  Hochmann,  Dr. Jaroslav  Kotovic , Dr. Jan  Kučera , Dr. Josef  Prachenský , Dr. Antonín  Randa , Dr. Jakub  Škarda , Dr. Josef  Tilsch  a Dr. Rudolf  Wolf , - toť zakladatelé její. Dohodnuvše se mezi sebou o založení spolku pro pěstění věd právních a státních jazykem českým, bez odkladu přikročili k dílu.“ Založení Jednoty předcházelo svolání přípravného výboru, vypracování návrhu stanov a jejich schválení císařským nejvyšším rozhodnutím z 26. března 1864. „Děje-li se zmínka o těchto přípravných pracích, dlužno vzpomenouti jako jejich ohnisek zejména advokátních kanceláří Dra Václava  Bělského ,  Dr. Josefa  Friče , Dr. Františka Švestky  a Dra Václava  Wrzáka , u nichž předáci českého právnického dorostu byli koncipienty. Tak byli např. v jediné kanceláři Dr. Bělského současně koncipienty Dr. Kučera, Dr. Prachenský a Dr. Škarda, u Dra Švestky z prvu Dr. T. Černý, pak Dr. J. Tilsch, u Dra Friče v té době Dr. T. Černý. Též Dr. Fink, první majitel a vydavatel »Právníka« vyšel z kanceláře Dra Švestky.“ Největší autoritou v přípravném výboru, tvořeném jinak většinou kandidáty advokacie, byl pak univerzitní profesor Antonín Randa. Za hlavního autora textu stanov je považován Tomáš Černý, který si za vzor vzal stanovy Sokola pražského.

          Organizační záležitosti Jednoty obstarávali starosta, jeho první a druhý náměstek, první a druhý jednatel a přehližitelé účtů, kteří byli voleni pravidelně na roční období valnou hromadou. Prvním starostou Jednoty byl zvolen Matěj Havelka, který tuto funkci zastával v letech 1864-1892, do počátků Československé republiky po něm následovali Antonín Randa v letech 1892-1914 a Rudolf Vyšín v letech 1914-1919.

          Počet členů Jednoty v letech 1864-1918 kolísal, např. v r. 1883 měla 327 členů, v r. 1900 292 členů, koncem r. 1913 490 členů, na konci r. 1914 478 členů. Mezi zástupci jednotlivých právnických profesí převažovali advokáti a kandidáti advokacie, dále právníci z justice a z akademických kruhů.

         Život Jednoty se odehrával na valných hromadách a schůzích, které byly původně zamýšleny jako týdenní. Účast na schůzích a jejich periodicita kolísaly. V prvních letech se počet schůzí pohyboval mezi 13 až 32 ročně, průměrná účast na schůzích byla dlouhodobě okolo 20 osob. Aktivně na schůzích vystupovalo ročně 17 až 37 osob. Nejhorší byla naopak leta I. světové války, Již v kalendářním roce 1914 se konala pouze jedna „týdenní schůze přednášková“. Přednášky byly vesměs publikovány v časopise Právník, jehož vydávání Jednota po svém vzniku převzala. Mezi přednášejícími a autory článků převažovali do jejího rozdělení v r. 1882 členové profesorského sboru Karlo-Ferdinandovy univerzity. Lze tak říci, že týdenní schůze plnily funkci setkání redakční rady Právníka, přednášejícími byli často budoucí členové pedagogického sboru české právnické fakulty. Jednota rovněž budovala právnickou knihovnu s pravidelnými ročními přírůstky.

        Zahájení výuky na české právnické fakultě zčásti odvedlo členy Jednoty z řad akademické obce více na půdu fakulty. I když zůstali v Jednotě činní, začali se tu vedle nich více prosazovat právníci z praxe. Z hlediska organizační struktury a činnosti neprošla jinak Jednota do vzniku Československé republiky zásadními změnami. Největší akcí, pořádaných Jednotou, byl v r. 1904 konaný I. sjezd českých právníků v Praze.

          Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část bylo dalším cílem českých právníků založení druhé české univerzity, včetně právnické fakulty. I na Moravě „ku pěstování vědy právnické a k utužení kolegiálních styků mezi právníky českými na Moravě“ byla na ustavující valné hromadě konané 28. prosince 1888 založena Právnická jednota moravská. O její vznik se zasloužili František Zapletal z Luběnova, Jan Sovadina, František Šrom, Josef Kwiech, Štěpán Múčka a Jaroslav Lisec. Předtím dne 22. října 1888 byly „sdělány stanovy dle vzoru stanov Právnické jednoty Pražské“, které vzalo c. k. místodržitelství na vědomí 21. listopadu 1888. Starosty byli do r. 1918 postupně František Zapletal v letech 1888-1898, Václav Prošek v letech 1898-1913 a následně Josef Podbrdský.

          Právnická jednota moravská dosáhla v r. 1913 počtu 588 členů, byla tak početnější než starší Jednota právnická v Praze. Činnost Právnické jednoty moravské byla organizována obdobně, jako tomu bylo v případě pražské Jednoty. Od r. 1892 byly vydávány Zprávy Právnické Jednoty Moravské v Brně. Také tato Jednota prošla na prahu I. světové války generační obměnou.

         Po vzniku Československé republiky význam právnických jednot stoupal.

         Starosty Právnické jednoty v Praze byli postupně Rudolf Vyšín do r. 1919, Vojtěch Kasanda v letech 1919-1922, Karel Hermann-Otavský v letech 1922-1937 a poté Václav Joachim.

         Po r. 1918 se záhy zvýšil počet členů, již v r. 1920 „konáno 18 přednášek – tolik jich nebylo již přes čtvrt století! Dne 22. ledna 1920 konána v Právnické jednotě první přednáška slovenská (Ráth). K přednašečům přibyli nyní profesoři nových universit Masarykovy v Brně a Komenského v Bratislavě, rovněž získána řada profesorů francouzských (Eisenmann, Demogue, Lapradelle, Légal, Lambert), člen zákonodárné rady rumunské Dr. Kohen a vyslanec lotyšský (Duzmans).“

         V období prvé republiky Jednota pokračovala ve vydávání Právníka, konala přednášky, prováděla se katalogizace knihovny. Jednota spolupracovala s dalšími právnickými jednotami v Československu na pořádání právnických sjezdů v Brně a Bratislavě, dále s právnickou fakultou a jinými právnickými spolky a v r. 1932 se stala zakládajícím členem Sboru pro postavení a udržování právnického domu v Praze. Od r. 1925 Jednota vydávala časopis Bulletin du droit tchécoslovaque.

        Právnická jednota moravská rovněž navázala po vzniku samostatného státu na svoji dosavadní činnost. Starostou Jednoty byl v letech 1920 až 1922 Josef Purcner, od r. 1922 František Vážný. Pokračovatelem Zpráv Právnické Jednoty Moravské v Brně se stal Časopis pro vědu právní a státní. Jednota spolupracovala s Právnickou fakultou MU, jíž v r. 1933 darovala svoji knihovnu, dalšími právnickými jednotami a právnickými spolky. Nejvýznamnější akcí pořádanou Jednotou se stal II. sjezd českých a současně I. sjezd československých právníků, konaný r. 1925 v Brně.

        Nejmladší právnickou jednotou v českých zemích se stala dne 16. září 1926 založená Právnická jednota Ostravska a Těšínska v Moravské Ostravě. Stanovy, vypracované po schůzi přípravného výboru, konané 27. května 1926, schválila Zemská správa politická. Starostou Jednoty byl zvolen Bedřich Šimeček Tato Jednota byla nejméně početná, její činnost spočívala především v pořádání přednášek, na něž byli nezřídka zváni profesoři právnických fakult. Kromě toho byly udržovány styky s dalšími právnickými jednotami.

        Pro úplnost je třeba zmínit i Právnickou jednotu na Slovensku, do jejíž činnosti byli zapojeni též čeští právníci, působící v tomto období na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tato jednota vydávala mimo jiné časopis Právný obzor, jehož redaktorem byl český právník Cyril Bařinka.

        Do činnosti právnických jednot zasáhla ztráta sudetských území a následně okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava. V činnosti dále pokračovaly Právnická jednota v Praze a Právnická jednota moravská. Starostou Právnické jednoty v Praze byl i nadále Václav Joachym, starostou Jednoty právnické moravské od r. 1939 Hynek Bulín. Činnost právnických jednot poznamenalo uzavření českých vysokých škol, cenzura spolkových časopisů, perzekuce členů právnických jednot.

        Po osvobození navázaly Právnická jednota v Praze a Jednota právnická moravská na předválečnou činnost. „Když procházíme zprávami o činnosti Právnické jednoty, které v pokvětnové době uveřejňuje Právník, připomíná nám to znovu to, co jsme tehdy mnozí sami prožívali: pocit radosti z uvolnění a současně naivní přesvědčení, že teď už bude záležet jen na Češích, kam se bude ubírat náš vývoj. Jednota byla v těchto letech odrazem tehdejší celkové politické situace.“ Starostou Právnické jednoty v Praze byl od r. 1945 Arnošt Wenig-Malovský, starostou Právnické jednoty moravské po Hynku Bulínovi od r. 1947 Theodor Nussbaum.

        Po únoru 1948 došlo k přerušení kontinuity vývoje dosavadních právnických jednot. Vydávání časopisů, vydávaných dosud právnickými jednotami, bylo zastaveno nebo byly tyto časopisy převzaty jinými, státními vydavateli. Na ustavující schůzi konané dne 13. února 1949 vznikla v podstatě bez členské základny Jednota československých právníků, čímž měla být „odstraněna stará buržoasní koncepce stavovského sdružování právníků“. Činnost této Jednoty měla být pod dozorem KSČ zaměřena především do zahraničí, aby sloužila k předstírání toho, že spolkový život právníků není okleštěn.

       V letech 1965-1968 v rámci politického uvolnění došlo ke změně organizace Jednoty. Do nově vytvořených základních organizací vstupovali především právníci, kteří se v r. 1968 zapojili do demokratizace veřejného a rozvíjení spolkového života. Tento trend byl zastaven po srpnové okupaci v r. 1968, orgány federální Jednoty právníků ČSSR a národních jednot byly konformní s normalizačním režimem.

       Po listopadu došlo z podnětu Karla Malého k ustavení tzv. iniciačního výboru, který svolal na 29. března 1990 mimořádnou konferenci Jednoty českých právníků. Tato konference schválila nové stanovy a zvolila členy orgánů Jednoty. Předsedou byl zvolen Pavel Rychetský, jehož záhy ve funkci vystřídal Otakar Motejl. Od r. 2010 je předsedou opět Pavel Rychetský. Jednota českých právníků a Právnická jednota na Slovensku byly sdruženy do Asociace právníků České a slovenské federativní republiky, která existovala až do rozdělení Československa.

        Orgány Jednoty českých právníků jsou nyní rada a prezidium, v r. 1996 bylo zřízeno Grémium Jednoty českých právníků. Jednota má nižší organizační složky, jimiž jsou pobočné spolky - místní sdružení Jednoty českých právníků, z nichž nejpočetnější jsou Pražské sdružení Jednoty českých právníků a Městské sdružení Jednoty českých právníků v Brně.

        Jednota českých právníků od r. 1992 uděluje každoročně Randovu medaili, pravidelně vydává Zpravodaj Jednoty českých právníků, pořádá semináře, konference a společenské akce. V r. 2000 vydala Lexikon českých právníků 2000.

                                                                                                          

Stanislav Balík

 

(Text převzat se souhlasem editora a autora z Encyklopedie českých právních dějin.)

 

Literatura:

BALÍK, S., Jednota právnická v Praze v letech 1864-1882 (Příspěvek k 125. výročí založení), In: Právněhistorické studie, 32, s. 146. (1992); BALÍK, S., Matěj rytíř Havelka – první starosta Jednoty právnické, In: Zpravodaj Jednoty českých právníků č. 1, s. 125 (2014); BALÍK, S., Randovi spoluzakladatelé Jednoty právnické, In: Zpravodaj Jednoty českých právníků č. 3, s. 78. (2014); BROŽ, V., BALÍK, S., STUPKOVÁ, M. a kol., Právnické jednoty a Jednota českých právníků. Stručný historický přehled. Vydáno k připomenutí 135. výročí vzniku Jednoty právnické v Praze a k 10. výročí vzniku Pražského sdružení Jednoty českých právníků, In: Edice Miscelanea iuridica, sv. 1. Praha (2000); BROŽ, V., BALÍK, S., TŮMA, P., SLAVÍČEK, J. (eds.), Lexikon českých právníků 2000. Praha (2000); JOACHIM, V., Sedmdesát let Právnické jednoty, Právník, LXXIII, s. 689 (1934); KOBER, J., Právnické jednoty na Moravě a ve Slezsku. Brno (1993); MASOPUST, Z. (ed.), 150 let českého právnického časopisu. Stát a právo na stránkách Právníka. 150 let českého právnického časopisu. Praha (2011). VANĚČEK, Václav, České právnictví za kapitalismu. Praha (1953).