Jednota českých právníků
Matěj Havelka se narodil 5. května 1809 v Žiteníně u Kopidlna.

Po absolvování gymnasia v Jičíně zahájil Havelka studia na pražské filosofické a právnické fakultě. Právní praxi započal u pražského magistrátu, poté působil v letech 1839-1841 jako provizorní magistrátní rada v Mirovicích, dále v Dobrušce a v Nymburce.

V průběhu praxe stihl Havelka psát i odborné články do časopisů Jurist a Themis, básně do Květů a Poutníka od Otavy. Další impuls mu přineslo seznámení se s Antonínem Strobachem, pod jehož vlivem začal studovat staré české právo a v r. 1847 přispívat do Pražských Novin rubrikou Právnické listy. Prostřednictvím Strobachova o čtyři roky mladšího kolegy ze staroměstského gymnasia Františeka Ladislava Riegra se Havelka záhy osobně poznal i s Františkem Palackým. V roce l848 pak byl na Palackého doporučení zvolen za okres a město Čáslav do říšského sněmu.

Po říjnové revoluci ve Vídni uprchl Havelka do Prahy, posléze zasedl v Kroměřížském sněmu. Ještě ve Vídni Matěj Havelka vystupoval s řadou pozměňovacích návrhů k návrhu poslance Hanse Kudlicha na zrušení poddanských povinností. Kromě prosazování konceptu zrušení poddanství za úplnou náhradu, však Havelka vystupoval na sněmu i v dalších záležitostech. I zde se mimo jiné znovu projevila Havelkova láska k mateřskému jazyku. Na sněmu i po něm zůstal Matěj Havelka blízkým spolupracovníkem Františka Palackého, což jej předurčilo i k tomu, aby v budoucnu patřil ke Staročechům.

Soudní reforma realizovaná v 50. letech 19. století umožnila Matěji Havelkovi přechod do justice. V r. 1850 se stal asesorem u okresního soudu v Rakovníku, v r. 1855 soudním adjunktem krajského soudu v Písku, kde pak postupoval na pozice radního sekretáře a rady.

Vrcholná etapa Havelkova života pak začala po Bachově pádu a po Říjnovém diplomu. Od počátku 60. let Havelka postupoval v soudcovské kariéře, aktivně se účastnil politického dění a v neposlední řadě stanul v čele roku 1864 založené Jednoty právnické. Již v r. 1863, tedy v roce účinnosti všeobecného obchodního zákoníku č. 1/1863 ř. z., byl Matěj Havelka jmenován radou při obchodním soudu v Praze, o čtyři roky později již radou vrchního soudu zemského. V r. 1869 byl jmenován zkušebním komisařem pro státní judiciální zkoušky.

Od jejího založení až do své smrti byl Matěj Havelka opakovaně volen starostou Jednoty právnické. V době vzniku Jednoty právnické byl o jednu generaci starší než Antonín Randa a jeho vrstevníci, kteří později v roce 1882 vytvořili pedagogický sbor české právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, byl navíc osobností všeobecně známou. Dalším důvodem volby byl Havelkův odborný zájem o rozvoj českého jazyka i právnické češtiny. Není divu, že pak „jako předseda Právnické Jednoty neúnavně působil k tomu, aby stala se pevným a živým střediskem právnictva českého. Se vzácnou pílí vedl záležitosti Jednoty plné čtvrt století, řídil její schůze, nabádal k činnosti a práci a účastnil se rokování až do vysokého věku“.

Havelkovy články lze nalézt v Právníku již od prvního ročníku, vydávaného r. 1861. Přispěl sem pak i v počátečních letech Jednoty právnické, aby časopis podpořil v době, kdy Jednota převzala jeho vydávání, posléze v desátém, osmnáctém a devatenáctém ročníku. Matěj Havelka se kromě toho podílel i na heslech Riegrova slovníku naučného, vydávaného v letech 1860-1874. V roce 1873 byly v Národní bibliotéce vydány jeho sebrané básně.

Naposledy do politického dění vstoupil Matěj Havelka po aktivním vstupu českých politiků do říšské rady po volbách v r. 1879, tedy v letech 1880-1885. Jako poslanec byl Havelka kromě jiného členem výboru k zákonu proti lichvě, předsedou výboru pro justici a také členem výboru pro jazykový zákon. I v tomto období vystupoval aktivně v Jednotě právnické. Zároveň s Antonínem Randou byl Matěj Havelka v r. 1880 zvolen do státního soudu, k čemuž zvolená deputace Jednoty právnické vyslovila oběma blahopřání. Zde působili do r. 1881. „Pro vzornou činnost svou vyznamenán řádem železné koruny a povýšen do stavu rytířského, potom jmenován c. k. dvorním radou a při odchodu na odpočinek obdržel řád Leopoldův.“

Matěj rytíř Havelka zemřel 19. června 1892 v Praze, pohřben byl na vyšehradském Slavíně.

Stanislav Balík

Jedná se o zkrácenou verzi příspěvku, který autor publikoval ve Zpravodaji Jednoty českých právníků.