Jednota českých právníků
Vojtěch Kasanda se narodil 23. března 1850 v Kundraticích u Třeboně.

Již od příchodu do Prahy na studia byl Kasanda aktivní ve spolkovém životě. Kromě Jednoty právnické byl členem Akademického spolku čtenářského a spolku Všehrd, jehož byl v letech 1874-1875 starostou. V r. 1879 se stal poprvé jednatelem Jednoty právnické.

Po právnických studiích se Vojtěch Kasanda vydal na advokátskou dráhu. Přípravnou praxi vykonal zprvu v Praze. Podle nekrologu, uveřejněného v časopise Česká advokacie, „stal se v roce 1877 doktorem práv a působil za své praxe v kancelářích pražských advokátů Dra. Flögla, Dra. Ignáce Hauschilda a Dra. Karla Hauschilda. Soudní praxi konal v letech 1880 a 1881 u soudu zemského a u trestního soudu v Praze. V roce 1881 složil zkoušku advokátní s vyznamenáním a zapsán byl 7. listopadu 1882 do listiny advokátů se sídlem v Březnici jako substitut zemřelého tam advokáta Dra. Karla Hauptmana“.

Do Prahy jako advokát přesídlil Vojtěch Kasanda dne 13. listopadu 1895. Tou dobou byli již první absolventi české právnické fakulty rozdělené Karlo-Ferdinandovy university zapsáni do seznamu advokátů a začali projevovat zájem o stavovské dění. Kasanda ve Spolku českých advokátů v království Českém „ač náležel mezi starší advokáty, súčastnil se spolkové činnosti již od ustavující valné schůze“, podílel se i na zahájení vydávání Časopisu českých advokátů, přejmenovaného později na Právnické rozhledy. V roce 1897 byl poprvé zvolen za člena disciplinární rady Advokátní komory v království Českém, v letech 1904-1913 působil střídavě jako její prezident nebo viceprezident.

Od r. 1911 byl Vojtěch Kasanda opakovaně volen i za druhého náměstka starosty Jednoty právnické. Ještě před zvolením starostou Jednoty byl Vojtěch Kasanda pokládán za vynikajícího právníka a měl za sebou bohatou publikační a přednáškovou činnost. Při příležitosti Kasandových sedmdesátin bylo zdůrazněno, že „žulovým mezníkem jeho činnosti literární zůstane však jeho vydání Randova Práva vlastnického (6. vydání 1917), jemuž dostalo se náležitého ocenění i v listě našem. Zasloužené pocty dostalo se Dru Kasandovi tím, že Právnická Jednota povolala jej v čelo svého předsednictva, na místo, jež tak dlouho zastával jeho velký učitel, jenž v Dru Kasandovi nalezl skvělého interpreta svého věhlasného díla“.

Vojtěch Kasanda byl jednomyslně zvolen starostou Jednoty na valné hromadě konané 10. dubna 1919 poté, kdy jeho předchůdce Rudolf Vyšín odmítl znovu kandidovat. V době volebního aktu devětašedesátiletý Vojtěch Kasanda pak stál u prvních let rozmachu Jednoty v samostatném státě, v r. 1919 byl činný u zahájení příprav druhého sjezdu právníků československých, byl aktivní i na poli legislativním. „Tím důležitější a závažnější byly jeho práce při reformě českého práva v době popřevratové, kde Dr. Kasanda jmenován byl v anketě, svolané v červnu 1920 naším ministerstvem spravedlnosti pro reformu obecného zákona občanského a jeho unifikaci s občanským právem dosud platným na Slovensku, koreferentem pro reformu práva vlastnického a předpisů o služebnostech.“ V neposlední řadě byl Kasanda nadále zapojen do prací ve Spolku advokátů československých a ve stavovské samosprávě.


Stanislav Balík

Jedná se o zkrácenou verzi příspěvku, který autor publikoval ve Zpravodaji Jednoty českých právníků.