Sjezd českých právníků

Tradice sjezdu českých právníků

Tento příspěvek si klade za cíl podnítit čtenáře k zamyšlení nad jedním z důležitých fenoménů právní kultury ve střední Evropě s tradicí od druhé poloviny 19. století, která ovšem na území našeho státu byla přerušena. Od posledního právnického sjezdu konaného na území tehdejší Československé republiky uplyne v tomto roce 90 let, a to na rozdíl od jiných středoevropských států sdílejících historii právnických sjezdů, kde došlo po přerušení v třicátých a čtyřicátých letech k jejich obnově a dalšímu rozvoji.

Je-li řeč o právně-kulturním fenoménu, je mým úkolem zasadit právnické sjezdy do kontextu i proto, abych poukázal na jejich význam na straně jedné a neblahé následky jejich absence na straně druhé. Motorem právnických sjezdů jsou právnické profese, především však akademická obec. Proto je třeba se zabývat i jejím významem a stavem v současné době. Právnické sjezdy jsou diskusní platformou specifického druhu, neboť je zaměřena na reformy ve všech oblastech práva. Je proto nanejvýš žádoucí soustředit se na jejich význam, organizaci, a posoudit tak jejich možnou obnovu, a to ve světle právnických sjezdů v Německu, Rakousku a Švýcarsku.[1]

 

a) Význam a charakteristika středoevropské právní kultury

Právní kultura je velmi komplexní jev, který jako součást společenské kultury je především určován nejen samotnými právníky, ale i laickou veřejností, neboť právní vědomí obyvatelstva je jedním z jejích stavebních kamenů. Lze ji tak chápat jako souhrn zkušeností, očekávání, předporozumění, postojů a přesvědčení společnosti, jež se vztahují k právu. Je hluboce zakořeněna v tradicích dané společnosti, avšak současně je fenoménem dynamickým, reagujícím na vývoj ve společnosti a jinde.[2]

Ohledně postavení právnického stavu ve společnosti, a tedy mimo jiné i rozebíraného jevu právnických sjezdů, je i z hlediska uvedené tradice pro nás relevantní právní kultura Německa a Rakouska. Její význam je určující, a tak ji lze považovat za určité měřítko. Důvodem tohoto konstatování není jen historické zakotvení ve společné právní tradici středoevropského kontextu, ale i analýza současné situace jako východiska pro naše další uvažování.

Čím je tato středoevropská kultura charakteristická, čím se odlišuje od ostatních kulturně-právních oblastí z naší perspektivy? Jsou to zejména dva příznačné rysy: postavení a význam akademické obce v germánské právní kultuře a význam dialogu pro rozvoj práva. Někdy se v této souvislosti mluví o „Professorenrecht“, tedy o právu profesorů. Na této paromii, která zní na první pohled nabubřele, je však mnoho pravdy. To lze demonstrovat několika způsoby. Především významem mnohých teoretických základních koncepcí, které ovlivnily nejen judikaturu, ale dokonce se přímo promítly do kodifikací, a to právě i na našem území až do období druhé světové války. Jde o případy všeobecných obchodních podmínek, tzv. Wegfall der Geschäftsgrundlage, culpa in contrahendo, abych uvedl nejznámější. Dále to je „každodenní“ vliv běžné produkce teoretické fronty ve formě nejen komentářové literatury,[3] typického projevu této kultury, ale i neutuchající vlny „průběžných“ komentářů k judikátům. V neposlední řadě to jsou i produkty právnických sjezdů (referáty, koreferáty, závěry grémií apod.), včetně těch československých. Těmito produkty jsou díla akademiků nebo příspěvky, jež z těchto děl vycházejí.[4] Lze bez přehánění konstatovat, že prakticky každé rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora je ovlivněno naukou. Každé ji bere v úvahu, i když její názor nakonec nesdílí.

Tím se středoevropská kultura především německy mluvících států, neboť naše právní kultura s ní před 70 až 80 lety ztratila kontakt, odlišuje od ostatních právních kultur, zejména od kultury angloamerické. Posledně jmenovaná nemá prakticky, tedy kromě určitého nepřímého dopadu na americký Supreme Court a rozvoj olbřímího projektu Restatementu,[5] ani na právní praxi, ani na zákonodárství prakticky žádný vliv. Její bohatá produkce je totiž určena prakticky jen jí samé. Jejími adresáty jsou profesoři a jiní představitelé akademické obce, která je tak početná, že představuje samostatný trh. Důvodem tohoto stavu je však i jiná, opět specifická okolnost: autoři nejsou zaměřeni na řešení, nýbrž na pouhý popis, někdy i analýzu problému. Navíc jsou jejich příspěvky charakteristické vysokou abstrakcí, a tak mnohdy vzniká pro čtenáře dojem určité „esoteriky“, kterou se ovšem vyznačují i některá díla českých autorů, nepochybně americkou kulturou ovlivněná.

Avšak ani jedna evropská právní kultura v otázce postavení akademické obce nesnese s německy mluvícími jurisdikcemi středoevropské právně-kulturní oblasti srovnání. To platí především o Francii po roce 1968, kdy byl odstraněn systém klasické profesury řádně vybavené personálně a materiálně. Tak např. profesor v Paříži nemá ani vlastní místnost. Této situaci se podobají poměry na právnických fakultách v Itálii. S výjimkou několika prestižních univerzit to ovšem platí i pro poměry na anglických právnických fakultách,[6] kde navíc se obdobně jako v USA od profesora kromě výuky neočekává výraznější výzkumná činnost s dopadem na právní praxi nebo legislativu, i když v tomto směru se situace poněkud změnila.

b) Situace akademické právní obce v ČR a její příčiny

Uvažujeme-li o obnově právnických sjezdů, bereme v úvahu účast (podíl) jednotlivých právnických profesí na nich a v souvislosti s tím nepochybně reflektujeme jejich postavení ve společnosti vůbec. Aniž je to možné a nutné blíže odůvodňovat, v oblasti justice, advokacie, notářů a dalších profesí se za posledních třicet let udál takový vývoj, že jejich poměry jsou srovnatelné s jejich situací ve srovnávaných jurisdikcích. To ovšem nelze konstatovat o akademické obci.

Protože právě právničtí akademici hráli klíčovou roli na českých, resp. československých právnických sjezdech, je třeba velmi stručně připomenout jejich současné hendikepy. Situace právnických fakult není v rámci českých univerzit ojedinělým jevem, nýbrž souvisí s vysokoškolskou politikou České republiky od jejího vzniku, jež vede, aniž se to připouští, k jejímu zaostávání.

Obecně a tradičně se u nás uznává, že význam výzkumné činnosti akademiků a jejích výsledků, označovaných jako právní nauka (teorie) či dogmatika, je pro rozvoj práva a právní kultury nezpochybnitelný. Méně nesporné je chápání tohoto jevu jako součásti právě zmíněného středoevropského kontextu germánské právní kultury. Šokující je ovšem srovnání postavení a významu právě českých akademiků s významem právní teorie a jejích představitelů na rozvoj práva jako součásti právní kultury v Německu, Rakousku a Švýcarsku.

Základní příčinou tohoto stavu je podfinancování univerzitního školství. To lze velmi jednoduše, ale výstižně demonstrovat na příkladu financování českého a německého (potažmo rakouského či švýcarského) profesora, jehož příjem v přepočtu na paritu kupní síly je třikrát až čtyřikrát vyšší nežli jeho českého kolegy. To platí i o odborných asistentech. Stabilní příjem nemohou nahradit tzv. projekty z různých veřejnoprávních českých fondů, neboť ty představují těžko dostupné a nejisté bizarní náhražky, které navíc jsou spojeny s růstem byrokracie, což nakonec vede i ke zneužívání přidělených prostředků, resp. účelů, k nimž by měly sloužit. Základní bariérou pro mladého kvalitního adepta na asistentské místo je tedy jeho plat, jenž mu sotva stačí na pokrytí existenčních nákladů. Trh práce v akademické oblasti tedy nelze srovnávat s obdobným pracovním trhem v oblasti advokacie či notářství, ale ani s poměry soudních čekatelů. Podfinancování musí být nutně reflektováno i stavem v profesorském sboru, jehož představitelé mají vesměs druhý zdroj příjmu, plynoucí z jejich činnosti, které věnují mnohdy více času než svojí aktivitě akademické a která nutně plně pohlcuje jejich kapacity, aniž by se pak mohli věnovat výzkumu.

Druhá příčina řečeného hendikepu spočívá v neobnovení profesorského systému zrušeného po roce 1950, který je základem univerzitního režimu, neboť předpokládá stálý dialog mezi profesorem a jeho asistenty, týmovou práci a vzájemnou podporu. Profesor je tak především celoživotním dekretovaným titulem, nikoliv skutečnou, dobře zaplacenou funkcí, ovšem omezenou na trvání vztahu profesora k univerzitě. Asistent, jemuž v Praze jeho plat nestačí ani na živobytí, je pracovníkem katedry, bez nároku na povinný kontakt včetně vedení profesorem, které mu nepochybně přináší i povinnosti, a který je nucen obdobně jako profesor vydělávat si na svoje živobytí mimo univerzitu. Ve svých důsledcích se tak zamlžuje postavení jednotlivých akademiků – učitelů, nerozeznávají se pozice v akademickém světě, a i odborná veřejnost proto mluví o tom, že někdo „přednáší“, „působí“ apod.

Není-li akademik ohodnocen, projevuje se to na jeho společenském postavení, které též reflektuje jeho faktický status zaměstnance veřejného sektoru. Protože existuje shora popsané obročnictví, nelze ani u profesora, což je ve srovnávaných jurisdikcích samozřejmé, předpokládat jeho nezávislost. Protože pracuje jako advokát či spolupracovník advokátní kanceláře, je – ať si to uvědomuje, či nikoliv – závislý na zájmech klientů, které pak obhajuje např. i v zákonodárném procesu.

Nedostatečné financování se zákonitě a logicky projevuje i v početním omezení učitelského – akademického sboru, jenž není schopen obsáhnout žádoucí objem výuky. Poučné je srovnání s rakouskými univerzitami, podle něhož např. v oboru občanského práva nedosahuje rozsah výuky na tuzemských právnických fakultách ani dvou třetin objemu výuky na jejich rakouských protějšcích.

Neadekvátní ekonomická situace vysokoškolského školství včetně právnických fakult se projevuje v hendikepu akademické sféry, jenž má přímý dopad na právnické sjezdy, který vynikne ve srovnání s Rakouskem, které má zhruba o jednu pětinu méně obyvatelstva, avšak téměř dvojnásobek právnických fakult (7 : 4), a především téměř čtyřikrát více profesorů. Má-li Česká republika tři univerzitní profesory občanského práva, je odpovídajících odborníků v Rakousku dvacet pět. Prestiž, reputace a mnohdy i skutečné znalosti jsou s jejich českým protějškem nesrovnatelné. Rakouští profesoři,[7] kteří jsou motorem rakouských právnických sjezdů, mají zásadní vliv nejen na řečenou judikaturu, ale i legislativní projekty. Psát posudek pro právnický sjezd bez nároku na honorář je pro rakouského profesora nejvyšší poctou a oceněním. Naproti tomu český sjezd, jak níže uvedeno, bude potřebovat dotaci především na odměnu zpráv autorů – akademiků.

Kdekdo může na adresu právnických sjezdů namítat jejich zbytečnost. V českém současném kontextu se tomu možná nelze ani divit, neboť tento argument vychází z obecné neznalosti věci, protože přehlíží význam dialogu vůbec, což lze připsat na vrub konceptu prezentace odborných názorů u nás, jak jsou např. publikovány v odborných časopisech. Nepříliš často se lze setkat s věcnou polemikou, a tedy skutečnou diskusí nad určitým tématem či názorem. Časopisecké články tak zůstávají monologem, ať již ve svém vlastním textu, anebo jakožto osamocené názory bez jakékoliv odezvy. Zcela markantní je tento styl v komentářové literatuře. Jaký to paradox! Vždyť účel komentáře je hodnotit (komentovat) pozitivní právo v jeho souvislostech, včetně především jeho interpretace v judikatuře a v na­uce. Druhý důvod takového postoje spočívá v podcenění diskuse jako formy potenciálního rozvoje práva a právního vědomí.

Manko dialogu je zřejmé i z počtu odborných časopisů, který ve srovnávaných právních kulturách převyšuje jejich stav v České republice.[8] Nedostatek právního dialogu je markantní i ve srovnání počtu specializovaných fungujících spolků[9] jakožto platforem dialogu.[10] Tak např. v Německu existuje celá řada i mezinárodních asociací, konkrétně bilaterálních spolků,[11] které jsou složeny především z akademiků a advokátů a pořádají dvoustranné konference. Tak např. německo-italský spolek se schází dvakrát ročně a podobně tomu je i s ostatními obdobnými sdruženími.

Možná však, že příčina rezervovaného postoje k projektu, jakým je právnický sjezd, spočívá v nedorozumění ohledně toho, co lze chápat jako odbornou diskusi. Ta totiž předpokládá alespoň čtyři elementy.

Za prvé jde o existenci zájmu, resp. potřeby diskuse na dané téma. Téma, resp. otázka, musí proto být zvolena (viz dále) tak, aby šlo jednak o věc důležitou a aktuální, přičemž potřebnost jejího vyřešení (např. právě zákonnou úpravou) je velmi žádoucí. Za druhé, taková diskuse musí být připravena informováním jejích účastníků. Ti by se měli rekrutovat nejen z osob, které o věc mají dlouhodobě relevantní zájem, ale současně jsou na diskusi připraveni znalostí podkladů, které tvoří její intelektuální základ. Za třetí musí být diskuse řízena i tak, že je předepsán časový úsek diskusního příspěvku a omezen počet příspěvků na jednoho diskutujícího. Sjezd předpokládá komplexnost ve smyslu své působnosti či záběru na relevantní základní odvětví práva, ale současně i ve smyslu specializace na konkrétní téma. To vylučuje, aby se diskuse zúčastnily osoby, které, jako např. u mnohaoborových konferencí typu Karlovarských právnických dnů, mají zájem o zcela jiná témata než o to, o kterém se diskutuje.

Absence odborného reprezentativního transparentně organizovaného dialogu se projevila při tvorbě právního řádu České republiky. V tomto procesu za uplynulých třicet let lze z hlediska jeho podmínek rozeznávat dvě fáze (etapy). V první bylo zapotřebí vytvořit základní nezbytné předpoklady (rámec) pro fungování demokratického právního státu a efektivního tržního hospodářství. Včetně jejich začlenění do západních státních společenství. Jedním z nejdůležitějších hledisek byl v tomto procesu faktor času. Jinak řečeno, rozsáhlejší kvalitní dialog nebyl možný. Ve druhé etapě, tedy zhruba od roku 2004, byla ovšem situace jiná. Při tvorbě základních kodexů (např. občanský zákoník, trestní zákoník, zákoník práce) či jiných páteřních předpisů (např. zákon o státní službě, správní řád) zůstala reálná možnost kvalitní diskuse nevyužita. Následky toho jsou patrné nejlépe na osudu občanského zákoníku. Chybění dialogu vede k „soubojům“ mezi různými koncepty a jejich představiteli s následkem „tendence okamžitých“. Příznivý dopad tohoto jevu na stabilitu právního řádu, jeho předvídatelnost a konečně i jeho reputaci v zahraničí je zřejmý. Potřeba právnických sjezdů se tedy jeví velmi naléhavě.

Vývoj právní kultury v českých zemích a v Československu, který lze demonstrovat právě na historii sjezdu právníků, je poplatný vývoji v Rakousku-Uhersku a Německu. Počátky vzniku moderní právní kultury ve středoevropském prostoru vedou do konce čtyřicátých let 19. století, kdy se zrodila myšlenka koordinace právnických stavů v souvislosti se sjednocováním Německa a tvorbou základních právních kodexů, neboli vytvářením jednotného právního řádu. Těmito idejemi se zabýval první „celoněmecký“ právnický sjezd (DJT – Německý právnický sjezd) v roce 1860, jehož se zúčastnili a posléze až do roku 1931 zúčastňovali právníci z Rakouska, Rakouska-Uherska a rakouské první republiky[12] tak, jak se státní útvar habsburské monarchie vyvíjel.

Na pozadí tohoto vývoje se v roce 1904 uskutečnil I. sjezd českých právníků, jediná akce tohoto druhu na našem území před vznikem první Československé republiky. Byl to nepochybně mimořádný, příkladný počin, který reflektoval mimo jiné vznik české právnické fakulty v Praze, rozvoj české společenské a v jejím rámci i české právní kultury.[13] Po organizační a obsahové stránce sjezd vycházel ze zkušeností německých právnických sjezdů a v podstatě následoval i jejich strukturu, organizaci a průběh. Vůdčí osobností tohoto sjezdu byl, nikoliv překvapivě, vynikající a dodnes v Rakousku (častěji než u nás!) citovaný privatista, vynikající znalec věcného a deliktního práva, autor klasických děl z těchto oborů, Antonín rytíř Randa.[14]

Ačkoliv již brzo po vzniku Československé republiky byla otázka pořádání právnických sjezdů na pořadu dne, druhý sjezd právníků československých, a tedy první právnický sjezd v ČSR, se uskutečnil až v roce 1925 v Brně[15] a druhý a poslední, označovaný jako III. Právnický sjezd, v roce 1930 v Bratislavě.[16] Obě tyto akce byly organizovány Jednotami právníků, v Brně Moravskou jednotou právníků, v Bratislavě pak právnickými jednotami na Slovensku.

Již první právnický sjezd v roce 1904 se usnesl na pravidelném pořádání sjezdů, ale na druhý sjezd se čekalo 21 let. Tehdy Jednota právnická v Praze podněcuje Jednotu moravskou a připomíná její pořadatelskou sjezdovou povinnost, kterou splnila až v roce 1925. I na závěrečné schůzi II. sjezdu v Brně byl přijat návrh prof. Hermanna-Otavského na ustavení delegace právníků pro pravidelné pětileté pořádání sjezdů a vypracování pořadatelského řádu, k čemuž ovšem též nedošlo.[17] V roce 1936 se konala jen zdánlivě obdobná akce, a sice První odborový sjezd československých právníků,[18] jenž měl ovšem jiný charakter a jiné poslání. Z akcí obdobného zaměření lze v tomto kontextu ještě zaznamenat sjezd slovanských právníků v Bratislavě v roce 1933 a sjezdy německých právníků, z nichž sedmý se konal v Jablonci v roce 1935.

Charakteristické pro oba právnické sjezdy konané za první republiky byla těsná spolupráce právnických profesí a jejich organizací se státními orgány, zejména s nejvyššími soudy a Ministerstvem spravedlnosti. Stát podporoval sjezdy i finančně.[19] Právní zasedání sjezdu bylo též navštíveno nejvyššími ústavními představiteli včetně prezidenta republiky. Značný byl i obecný ohlas, neboť tehdejší noviny přinášely zprávy o konání sjezdu. Na sjezdu byly přítomny i delegace zahraničních právníků.

Organizace 

II. sjezd

Dne 4. dubna 1923 přijal Výbor pro uspořádání II. sjezdu[20] (v roce 1924!), složený z členů výboru Moravské právnické jednoty v Brně, sjezdový řád, v němž byly mimo jiné předvídány orgány sjezdů jako výkonný výbor, výkonný sjezdový výbor, odbory tohoto výboru, sekce a jejich výbory. Nejvyšším orgánem byl sjezdový výbor, který stanovil a měnil sjezdový řád, určoval dobu a místo konání sjezdu a měl kontrolní a volební pravomoci. Výkonný výbor byl organizačním orgánem sjezdu, k němuž patřily též výbory sekcí, jež stanovily základní postupy pro témata sjezdu a jednotlivých sekcí a režim referátů včetně určení referenta.

Hlavními pracovními orgány bylo plénum a pět sekcí (sekce I pro právo civilní, tj. občanské, obchodní, směnečné a horní, sekce II pro civilní řízení soudní, sekce III pro právo trestní, hmotné a procesní, sekce IV pro právo správní a sekce V pro právo finanční). Účastníkem sjezdu byl každý československý právník, jakmile uhradil příspěvek ve výši 50 Kč. Nejvyšší funkce sjezdu zastávali představitelé justice a akademické obce, předsedou byl Fr. Vážný, druhý prezident Nejvyššího soudu v Brně, prvním místopředsedou prof. K. Hermann-Otavský, druhým místopředsedou V. Fajnor, bývalý ministr spravedlnosti, a generálním tajemníkem prof. J. Sedláček.

V jednotlivých sekcích měli představitelé právnických profesí následující zastoupení: 

Sekce

akademici

(profesoři)

státní úředníci

advokáti

notáři

soudci

I

11

6

5

2

3

II

2

2

4

0

7

III

4

1

1

0

6

IV

3

9

0

0

2

V

8

27

2

0

0

Sjezd se konal ve dnech 31. května, 1. a 2. června 1925, přičemž vlastními jednacími dny byl 1. a 2. červen.

III. sjezd

Na přípravě III. sjezdu[21] začala pracovat Právnická jednota na Slovensku v roce 1928 a v prosinci toho roku oslovila celkem 679 právníků ohledně témat (otázek), které by měly být předmětem jednání sjezdu. Zvolila v této době předsedu a místopředsedy sjezdu (V. Fajnor, Fr. Vážný a K. Hermann-Otavský). Přípravou vědecké části byl pověřen prof. A. Milota a advokát Cyril Bařinka. Ohledně navržených témat rozhodl přípravný výbor o jednotlivých sekcích (nazývaných vědeckými odbory) zřejmě na základě výsledků vědecké soutěže. Referenti byli zavázáni dodat své příspěvky do konce dubna 1930.[22]

Podle jednacího řádu byly orgány sjezdu: předsednictvo, předseda, pořadatelský výbor, který byl nejdůležitějším pracovním orgánem sjezdu, neboť určoval počet členů jednotlivých sekcí, pořad jednání, otázky a dobu trvání sjezdu, organizoval průběh sjezdu aj.

Vlastními platformami sjezdu byly plénum, a především sekce zvané odbory, a to pro občanské právo, soukromé právo zvláštní (zejména obchodní), občanský soudní řád, trestní právo, veřejnou správu a právo finanční. Jednotlivé sekce si volily předsedu a čtyři místopředsedy, jednatele a dalších nejméně dvacet členů sekce, přičemž pro každou otázku (téma) měly alespoň jednoho zpravodaje. Po skončené diskusi vydala sekce závěrečné usnesení ke každé jednotlivé otázce (tématu).

Účastníkem sjezdu byl každý absolvent československé právnické fakulty, který zaplatil sjezdový příspěvek.

Vlastní pracovní program se uskutečnil od 8.30 do 18 hod. 12. října 1930 (neděle) a 8.30 až 17 hod. 13. října 1930 (pondělí). Zastoupení jednotlivých právnických profesí v I. a III. sekci bylo následující: 

Sekce

akademici

(profesoři)

státní úředníci

advokáti

notáři

soudci

I – občanské právo

5

6

1

3

18

III – civilní procesní právo

1

5

9

0

32

Referenti

akademici

(profesoři)

státní úředníci

advokáti

notáři

soudci

I – občanské právo

3

5

0

0

3

III – civilní procesní právo

0

5

0

9

5

Účel a obsah

II. sjezd

Ze sjezdového řádu vyplývá, že účelem (§ 2) sjezdu bylo „jednat vědecky o otázkách z jednotlivých oborů vědních a státních rázu základního, jež buď legislativně nebo v praktickém životě jsou záhadny nebo zajímavy a jež na základě odborného dobrozdání mají být předmětem výměny názorů při shromážděních sjezdových s vyloučením otázek aktuální politiky; a postarat se o to, aby výsledky vědecké činnosti sjezdové tiskem byly vydány, a tak československé písemnictví vědecké rozhojnily“.

Posláním II. sjezdu v roce 1925[23] byl přínos pro legislativu. To plyne i z formulace úkolů I. sekce, kde se např. měly posoudit následující otázky: „Doporučuje se rozšířiti způsoby zajištění pohledávek, a to zejména zajišťovacím převodem anebo zastavením věcí bez skutečného odevzdání pouhým zápisem do veřejného rejstříku (rejstříková hypotéka), nebo jak jest upraviti kolisi práva vlastnického s právy na statcích nehmotných?“ V sekci pro právo procesní to jsou otázky, jako: „Doporučuje se, aby v civilním řízení bylo podporováno zjištění materiální pravdy dalšími novými prostředky, zejména zamlouvá se, aby rozšířeno bylo hmotné řízení sporu soudem?“ Nebo: „Jakým způsobem bylo by upraviti předpisy o důkazu slyšení stran, zejména se zřetelem k odchylným předpisům rakouského a uherského soudního řádu?“[24]

III. sjezd

Účel tohoto sjezdu nebyl vymezen,[25] a to ani v programu sjezdu, ani ve sjezdovém řádu. Zřejmě se mělo pokračovat v režimu sjezdů předchozích s důrazem na nepochybnou aktivní úlohu v legislativním procesu. O tom svědčí nejen otázkou formulovaná témata, ale i závěry sjezdu, které jednoznačně buďto doporučují závěr zpravodaje k právní úpravě, či nikoliv.

Témata diskutovaná v průběhu III. sjezdu československých právníků a jejich zpracování mají význam kupodivu i pro dnešní dobu. Za pozornost stojí především v I. sekci občanského práva příspěvek Bedřicha Andrese,[26] soukromého docenta a v té době úředníka, o zajištění stavebních pohledávek, jehož příspěvek čítá 163 stran a je jakousi „doktorskou“ prací v této oblasti a jedním ze základních příspěvků do věcného práva rakouského a československého. V sekci pro zvláštní občanské právo, a tedy právo obchodní, je významná diskuse o právu akciovém, a to z hlediska jak práva korporátního, tak z hlediska práva kapitálového trhu.[27]

Pozoruhodná je i tematika a její zpracování v oblasti civilního práva procesního.[28] Hlavním tématem byla zde otázka, zda mají být připuštěna nova v odvolacím řízení a v jakých mezích. Celkem šest referátů se zabývalo touto problematikou z různých aspektů, které jsou mimo jiné dány rozdílným profesním zaměřením jednotlivých referentů. Referovali ovšem především advokáti, a to E. Ziegler z Bratislavy, A. Bedö, advokát z Brna, J. Grňa, finanční rada z Brna, K. Gerlich, úředník Ministerstva spravedlnosti, a další. V trestněprávní sekci[29] byla tématem otázka, jak by mělo být upraveno trestní soudnictví nad mládeží, kterou se zabývaly čtyři příspěvky. V sekci pro správní právo se hlavní referát E. Hexnera[30] zabýval otázkou vadných správních aktů, a ten v něm mimo jiné navrhl, aby Nejvyšší správní soud ve svém plenárním rozhodnutí zaujal jednoznačné stanovisko k existenci či neexistenci správních aktů, jež byly vydány věcně, místně a funkčně nepříslušnými orgány.

b) Právnické sjezdy v právně-kulturní oblasti německého jazyka a jejich význam

První německý právnický sjezd[31] se konal 28. srpna 1860 (viz výše) v Berlíně a zúčastnilo se ho 710 významných právníků tehdejších německy mluvících zemí kromě švýcarských kantonů. Byli přítomni profesoři, privátní docenti, vysocí ministerští úředníci, soudci nejvyšších soudů a advokáti. Z nejvýznamnějších teoretiků to byli Bluntschli (Švýcar), Mommsen, von Wächter, Jhering, Zachariä a další.[32] Jednalo se ve čtyřech odděleních a sjezd trval dva dny. Posléze se DJT konal každý třetí rok až do roku 1932.

Následně byl „násilně vytlačen“ vynuceným shromážděním právníků, kteří se shromáždili 1. 10. 1933 v lipské výstavní hale a hlavním řečníkem byl sám Adolf Hitler jakožto Reichsjuristenführer, Reichsrechtsführer, Reichsjustizkommissar, Präsident der Akademie für Deutsches Recht, a jehož proslov pak vystřídal státní ministr Hans Frank,[33] válečný zločinec, odsouzený a popravený v Norimberku. Formálně byl spolek organizující právnické sjezdy v Německu rozpuštěn v roce 1937.

Právnické sjezdy byly pak v Německu obnoveny v roce 1949,[34] kdy se konal 37. DJT, jehož tón určoval profesor Radbruch. V současné době se německé právnické sjezdy konají každým druhým rokem. Organizovány jsou spolkem Deutscher Juristentag, jenž má tři orgány, a to valné shromáždění, stálé zastoupení a řídící výbor. Stálé zastoupení[35] (Die ständige Deputation) má maximálně 24 členů, jeho předseda a dva místopředsedové tvoří řídící výbor, členem se může stát každý absolvent německé právnické fakulty nebo fakulty v zahraničí, jehož vzdělání odpovídá univerzitnímu vzdělání právníka v Německu, anebo ten, kdo po absolvování studia v zahraničí absolvoval alespoň část právnického studia v Německu. Je povinen platit roční příspěvek ve výši 75 eur, anebo jednorázový příspěvek za účast na DJT ve výši 280 eur. Stálé zastoupení rozhoduje o místě a době konání stejně jako o sjezdových tématech, počtu oddělení a dalších procesních věcech.

Účelem spolku je vědeckým způsobem analyzovat nutnost změn německého a evropského právního řádu, předkládat veřejnosti návrhy na další rozvoj práva, upozorňovat na nedostatky v právním řádu a uskutečňovat výměnu názorů mezi právníky všech právnických povolání a zaměření. Spolek je podporován vládou a soukromými sponzory, jichž v době konání posledního DJT v roce 2018 bylo více než čtyřicet.

Rakouští právníci byli od vzniku německého DJT jeho součástí. Teprve po nabytí státní suverenity vznikl v roce 1959 rakouský právnický sjezd[36] jako spolek organizující právnické sjezdy. V současné době má Österreichischer Juristentag cca 800 členů ze všech právnických profesí.[37] Jeho účelem je podpora rozvoje práva, řešení klíčových právnických otázek, stejně jako podpora věcné diskuse mezi právníky všech právnických profesí. Spolek se označuje za služebníka lidu jako důležitá součást demokratické společnosti.

Právnický sjezd se v Rakousku koná každé tři roky a v jeho čele stály a stojí vždy nejvýznamnější osobnosti právnického života. Jeho prvním předsedou byl Wilhelm Malaniuk, předseda Vrchního zemského soudu, dalšími předsedy byli např. prof. Hans Schima, prof. Fritz Schwindt, ale i předsedové vyšších soudů, jako např. dr. Kohlegger, předseda Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, nebo předseda Rakouské advokátní komory Benn-Übler, budoucí spolkový ministr spravedlnosti Nikolaus Michalek nebo současný předseda Ústavního soudu prof. Grabenwarter. Zatím poslední, a tedy dvacátý ÖJT se konal v roce 2018 v Salcburku. Jako vždy byl zahajován slavnostním projevem, v tomto případě bývalou soudkyní německého Spolkového ústavního soudu Lübbe-Wolff na téma Demokracie – riskantní státní forma?

Švýcarský spolek právníků (Der Schweizerische Juristenverein) je organizací těch, kteří se profesně ve Švýcarsku zabývají právem.[38] Podílí se od svého založení na zásadních přeměnách švýcarského práva, podporuje právní vývoj ve světle mezinárodně politických a ekonomických propojení. Každý rok organizuje tato organizace švýcarský právnický sjezd, jehož diskuse na aktuální právní témata jsou připravovány důkladnými písemnými příspěvky. Členové spolku a účastníci sjezdů dostávají předem písemné příspěvky a mají též nárok na slevu z kongresového příspěvku. V současné době má tato organizace zhruba 2 600 členů.

Témata 

V Německu jsou témata a příslušní referenti vybíráni po skončení každého sjezdu tak, že jsou vyzváni všichni členové, aby podávali návrhy na relevantní témata. Základem pro výběr relevantních témat jsou pak např. tyto otázky: „Kde je třeba reformovat právo?“; „Jaké sociální a ekonomické problémy a příslušný vývoj v těchto aspektech odůvodňují zákonodárné projekty?“; „Musí zákonodárce na základě podnětů a zadání Evropské unie nebo vývoje v mezinárodním právu přizpůsobovat domácí právní řád?“

Volbu témat provádí po důkladném vyhodnocení a rozpravě stálé zastoupení, které vybírá i příslušné zpravodaje,[39] kteří pak podají v rozsáhlé zprávě základní analýzu relevantních problémů. Většinou jsou to univerzitní profesoři, kteří svoji funkci pojímají jako čest, a tudíž nedostanou žádnou odměnu. Několik měsíců před konáním sjezdu obdrží tuto zprávu bezplatně všichni členové spolku, aby se mohli na diskusi v příslušném oddělení připravit. Kromě hlavního zpravodaje jsou zpravidla vybráni ještě koreferenti, kteří by se měli zabývat některými zvláštními aspekty dané tematiky, resp. posuzovat problémy z různých hledisek. Mnohdy jsou tito koreferenti vybíráni i z řad neprávníků. Každé oddělení pak činí závěr ve formě usnesení, a to na základě tezí, které zpravodaj předloží a stručně představí svoji zprávu. Následně se koná diskuse. Pro jednání jednotlivých oddělení byly publikovány směrnice, které velmi podrobně regulují průběh diskuse s ohledem na časové limity. Průběh diskuse je protokolován, každý řečník, který může být předsedajícím přerušován, má právo schválit protokolované znění svého příspěvku. Na konec rozpravy je hlasováno o návrzích usnesení, které jsou kanceláří sjezdu doručeny každému účastníku diskuse v oddělení. Nakonec je o těchto návrzích hlasováno.

Na posledním německém právnickém sjezdu v roce 2018 byla na pořadu tato témata:[40] Hromadné žaloby, skupinové žaloby a žaloby organizací – existuje potřeba nových prostředků kolektivní právní ochrany v civilním soudním řízení?; Společná rodičovská odpovědnost po rozvodu manželství – existuje potřeba změny práva péče, styku a výživného ve vztahu k nezletilým?; Sentencing Guidelines versus volná soudcovská úvaha – potřebujeme změnu trestního řádu?; Migrace a její následky – jak lze právem usměrňovat imigraci a její integraci ve společnosti, jakož i pracovní trh a sociální řád?; Doporučuje se reforma úpravy vadných rozhodnutí v korporátním právu?; Doporučuje se upravit rámcové podmínky zakládání a činnosti neziskových organizací?

Rakouský 20. sjezd právníků konaný v roce 2018 v Salcburku měl na programu následující témata: Nová úprava správního soudnictví; Všeobecné obchodní podmínky v době digitalizace; Kolektivní odpovědnost z trestněprávního, daňového a správněprávního hlediska a Základní práva v daňovém právu.[41]

Švýcarský právnický sjezd v roce 2007 konaný 21. až 22. září 2007 v Lucernu přijal následující usnesení: 1. Je třeba reformovat právo mobiliárního zajištění v občanském zákoníku. 2. Zákonodárce se vyzývá, aby přezkoumal možnost zavedení obecné mobiliární hypotéky v občanském zákoníku.

Význam 

V německé jazykové právně-kulturní oblasti mají výstupy z právnických sjezdů mimořádný význam. Je to dáno i tím, že podněty a základní myšlenkové koncepty se v této oblasti zrodily nikoliv v hlavách ministerských úředníků, nýbrž byly přínosem především akademické obce.

Z poslední doby je třeba zmínit zcela evidentní přínos nauky pro změnu německého závazkového práva v roce 2002, což ostatně platí i pro rakouské závazkové právo, které bylo ve stejném období též reformováno. Dále je třeba připomenout novou úpravu odpovědnosti za výrobek jakožto produkt 47. právnického sjezdu, reformu práva rozvodu manželství z podnětu 48. sjezdu, změnu opatrovnického práva podle návrhu 57. sjezdu, zásadní nové uspořádání práva dítěte podle návrhu 59. sjezdu, stejně jako změnu trestního zákoníku v oblasti ochrany obětí podle návrhu 55. sjezdu, jakož i změnu sankčního systému z podnětu 59. sjezdu. Tyto přínosy lze uvádět pro jiná odvětví práva.

Obdobně to platí i pro právo rakouské a švýcarské.[42] Relevantní pro právnické sjezdy by měla být, jak se ukazuje i ze zkušeností našich středoevropských sousedů, nezávislost a myšlenková neutralita.

a) Účel

Základem sjezdu by měla být diskuse o konkrétním problému na základě expertizy a koreferátu. Předmětem diskuse může být aktuální problematika ze všech právních oborů včetně unijního práva. Expertizy by měly reflektovat nejen ekonomické dopady a budoucí možnou aplikační praxi, nýbrž vycházet z komparativní analýzy odrážející i mimokontextuální rámec. Vyústěním, tedy jakýmsi hlavním produktem sjezdu, by mělo být rozhodnutí o legislativním návrhu obsaženém v expertize (posudku, zprávě, referátu) ve formě konkrétního doporučení k legislativní úpravě adresovaného vlastnímu „tvůrci“ zákonů, tj. příslušnému ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu. Kromě toho by sjezd měl publikovat zprávu o konání sjezdu, včetně referátů a koreferátů, zápisů z diskusí a dalších dokumentů.

Pro právnické sjezdy jsou základními „pilíři“ nezávislost a neutralita a účast všech právnických profesí.

b) Příprava, organizace

Výchozím bodem by mělo být ustavení pracovního grémia, které připraví organizační a ideový rámec celého projektu, včetně realizace nejbližšího sjezdu. Formálním základem by tak měl být organizační předpis, jenž by upravil hmotněprávní a procesněprávní stránku sjezdů, tedy jeho orgány a průběh. Inspirací pro takovýto organizační řád mohou být odpovídající předpisy československých, německých, rakouských a švýcarských sjezdů. Měl by z něho plynout účel sjezdu, postavení a pravomoci jeho orgánů, kterými by měly být řídící výbor, plénum a odborné sekce včetně jejich vedení, a dále podmínky účasti, pravidla výběru témat a referentů (zpravodajů a případně koreferentů) a časový sled přípravy a průběhu samotných sjezdů.

Úkolem přípravného výboru pak by měla být práce na popularizaci sjezdu, tedy uskutečňování obecné osvěty. Jeho povinností je výběr témat a referentů. Jedním z jeho nejdůležitějších poslání je zabezpečení sjezdu po materiální stránce, včetně obstarání prostředků pro honoráře referentů.

c) Obsah a průběh sjezdu

Nejdůležitějším obsahovým elementem sjezdu jsou témata, jejich zpracování konkrétním referentem (zpravodajem). Tomuto bodu by tedy měla být věnována největší pozornost. Témata mohou být vybírána podle různých kritérií, kterými jsou především jejich rozsáhlost a komplexnost, aktuálnost, zásadní, resp. trvalý význam, náročnost zpracování a náročnost kodifikace, otázky ekonomického dopadu, politický kontext i pro přijetí dané právní úpravy, mezinárodní kontext apod.

Je jistě rozdíl mezi tím, navrhovat úpravu tak komplexního problému, jakým je legislativní proces, a otázkou výše úroku z prodlení. Jinak je tomu v problematice evropského i mimoevropského kontextu na straně jedné a při posuzování tématu, které tyto relace nevykazuje. Ekonomické otázky mohou hrát roli při samotném zavádění určitého projektu, mohou mít dopad na státní rozpočet z hlediska jeho příjmů, mohou být náročné na implementaci včetně školení příslušných osob apod. Rozdílné mohou být požadavky na samotné zpracování a projednání sjezdem.

Důležité je stanovení požadavků, resp. kritérií pro vypracování posudku. Referát by tedy měl analyzovat samotný právní institut, pokud jej dané téma obsahuje, popsat jeho význam nejen pro samotný projekt, rozebrat dosavadní úpravu daného tématu, pokud existuje, a především provést komparativní analýzu hodnotící směrodatné zahraniční právní úpravy. Žádoucí by měla být i ekonomická analýza s ohledem na shora uvedené faktory spojené se samotným projektem a jeho implementací. Zejména u některých témat je žádoucí zpracovat i srovnávací kontextuální analýzu, neboť pro implementaci a zejména další fungování takového projektu mohou být tyto aspekty podstatné.

Důležitý je též způsob volby relevantních projektů a příslušných referentů. Skýtá se možnost ad hoc výběru nebo otevřené soutěže, případně kombinace obou těchto způsobů. Otázkou je, do jaké míry lze oslovit též zahraniční zpravodaje, např. v týmu s českými referenty.

Důležité je i časování výběru tématu a referenta. Výběrové řízení by mělo být zahájeno 12 až 14 měsíců před konáním sjezdu tak, aby určený referent měl alespoň 8 až 12 měsíců na vypracování posudku, jehož předložení by se mělo uskutečnit zhruba jeden měsíc před konáním sjezdu, aby bylo možné jej publikovat, a tak umožnit informovanost účastníků sjezdu, zejména účastníků dané sekce.

S výběrem témat souvisí i režim projednání posudku v průběhu sjezdu. Základem by měla být diskuse o něm v grémiu (sekci) odborníků na dané téma. Z toho plyne, že by sjezd měl mít několik sekcí, a to tak, že tyto sekce by mohly být buď jednou pro delší dobu pevně stanoveny, anebo by měly ad hoc odrážet druh a obsah témat. Určité poučení nám přináší zkušenost československých a zahraničních sjezdů, které vesměs takovéto struktury měly. Tradiční členění by znamenalo vytvořit sekci soukromoprávní a zde případně podsekce pro jednotlivé obory soukromého práva, sekci veřejnoprávní včetně podsekcí pro ústavní, správní a další veřejnoprávní obory, sekci pro právo procesní, sekci správněprávní a sekci pro trestní právo.

d) Účast

Jedním z předpokladů kvalitní řízené diskuse je kvalitní posluchačstvo, jež by se mělo ve své většině odlišovat od účastníků akcí, na něž jsme zvyklí. Mělo by se tedy rekrutovat z dobře informovaných osob, účastníků poten­ciálního legislativního projektu.

Pro účast na řízené kvalitní diskusi by měly platit tyto zásady:

(i) Otevřenost a dostupnost pro každého vážného zájemce, což předpokládá mírné vstupné s možností slev.

(ii) Zastoupeny na takové diskusi by měly ideálně být, i s ohledem na dané téma, všechny právnické stavy (obce). Zejména se však předpokládá účast akademiků, soudců a advokátů jako nejpočetnějších potenciálně zainteresovaných stavů.

(iii) V orgánech na nejvyšší úrovni je žádoucí přiměřená účast všech právnických profesí. Pro právnické sjezdy jsou základními „pilíři“ nezávislost a neutralita a účast všech právnických profesí.

prof. JUDr. LUBOŠ TICHÝ, CSc., vedoucí Centra právní komparatistiky Právnické fakulty UK v Praze

[1] Právnické sjezdy, jak je znalo Československo před 2. světovou válkou, jsou charakteristické pro právní kulturu nejen u našich německy mluvících středoevropských sousedních států, nýbrž existují též v Maďarsku, Polsku a ve skandinávských státech.

[2] Viz např. P. Mankowski: Rechtskultur, Mohr Siebeck, Tübingen 2016. Viz též příspěvek prof. Mankowského: Právní kultura – na příkladu právní kultury Spolkové republiky Německo, Právník č. 7/2020, str. 567 a násl.

[3] Tak např. autory komentářů k německému občanskému zákoníku (BGB) jsou z převážné většiny akademici (profesoři), obdobně to platí i v Rakousku a Švýcarsku.

[4] O tom svědčí např. diskuse vedené na každoročních setkáních (Forum
für Zivilrecht) soudců rakouského Nejvyššího soudu s praktiky v Traunkirchen.

[5] Americký právnický institut (American Law Institute – ALI), založený v roce 1923, který restatementy připravuje, na první pohled představuje určitou obdobu středoevropských právnických sjezdů, je však určitým elitárním (elitním) sdružením cca 4 000 volených členů, jejichž cílem je neustálý rozvoj práva, o čemž svědčí restatementy jakožto modelové zákony pro jednotlivá právní odvětví. Působí jako nezávislá organizace, jejímiž členy jsou soudci, advokáti a vysokoškolští učitelé.

[6] Viz RabelZ č. 2/2020 s příspěvky: W. Doralt (Rakousko), str. 269 a násl.,
D. Perrain-Verbe, S. Fulli-Lamaire (Francie), str. 301 a násl., F. P. Padeti (Itálie), str. 324 a násl., A. Sweeney (Skotsko), str. 351 a násl., H. Baum (Japonsko), str. 375.

[7] Viz Österreichischer Juristentag, Entwicklung und Bedeutung,
www.Juristentag.at.

[8] Poučné je zejména srovnání s Rakouskem.

[9] Tak např. v Německu existuje více než dvacet odborných právnických spolků, jakými jsou např. Německá společnost pro mezinárodní právo (Deutsche Gesellschaft für Internationales Recht), Německá společnost pro právo a informatiku (Deutsche Gesellschaft für Recht und Informatik), Sdružení německých učitelů státního práva (Vereinigung der deutschen Staatsrechtslehrer) nebo Sdružení učitelů civilního práva (Zivilrechtslehrer Vereinigung). Vedle toho existují profesní spolky, z nichž některé mají povahu odborových svazů, jakými jsou např. Německý soudcovský svaz (Deutscher Richterbund) jako střechová organizace 16 zemských svazů soudců, svazu soudkyň a dalších 5 spolků soudkyň a soudců, jako např. Bund deutscher Sozialrichter, německý spolek advokátů (Deutscher Anwaltsverein).

[10] Je třeba uznat, že i česká právnická obec se organizuje. Tak lze zjistit, že existuje více než 30 právnických spolků, jakými jsou např. Jednota českých právníků, Společnost pro církevní právo nebo Unie státních zástupců či Unie obhájců České republiky. Z webových stránek těchto subjektů však mnohdy nelze zjistit, zda vyvíjejí nějakou činnost.

[11] Existuje jich více než padesát. Patří mezi ně např. Belgicko-německé právnické sdružení (Belgisch-Deutsche Juristenvereinigung) či Německo–britské právnické sdružení (Deutsch-Britische Juristenvereinigung), ale též např. Německo-thajská právnická společnost (Deutsch-Thailändische Juristengesellschaft) či Společnost pro arabské a islámské právo (Gesellschaft für Arabisches und Islamisches Recht).

[12] Z 36 německých právnických sjezdů v době mezi 1860 až 1931 se pět konalo na rakouském území.

[13] Viz zpráva o prvním vědeckém sjezdu českých právníků konaném v Praze v roce 1904.

[14] Tamtéž.

[15] Viz II. sjezd právníků československých, vydal Přípravný výbor
II. právnického sjezdu, Brno 1925. (Pozn. autora: Publikace je souborem jednotlivých příspěvků, zápisů a dalších dokumentů bez jejich průběžného číslování. Čísla stránek obsahují vždy jen jednotlivé elaboráty.)

[16] Viz Zprávy Třetího sjezdu právníků československých v Bratislavě 1930, nákladem III. sjezdu právníků československých v Bratislavě 1930.
(Pozn. autora: Publikace je souborem jednotlivých příspěvků, zápisů a dalších dokumentů bez průběžného číslování. Čísla stránek obsahují vždy jen jednotlivé elaboráty.)

[17] C. Bařinka: Zpráva o průběhu III. sjezdu právníků československých v Bratislavě 1930, Zprávy Třetího sjezdu právníků československých, Bratislava 1930, str. 557.

[18] Účelem tohoto sjezdu byla „manifestace stavovských požadavků právnictva v rámci zájmů státních a národních“ a dále informace pro veřejnost o významu a úkolech právníků, aby tak „paralyzovali nemístné snahy o nahražování právníků osobami práv neznalými“. Sjezd pak pracoval v pěti sekcích, a to v sekci všeobecně právní, sekci soudcovské, sekci advokátské, sekci notářské a sekci úřednické (viz dopis prezidia Ministerstva vnitra předsednictvu ministerské rady z 27. 6. 1936).

[19] „Sjezd jest zabezpečen též po stránce finanční, najmě velikou podporou, kterou vláda naší republiky sjezdu tomuto poskytla.“ Z dopisu sjezdového výboru II. právnického sjezdu v Brně prezidentu republiky z 9. 4. 1925.

[20] Viz op. cit. sub 17.

[21] Viz zprávy Třetího sjezdu právníků československých v Bratislavě 1930, op. cit. sub 16.

[22] Tamtéž.

[23] Viz op. cit. sub 15.

[24] Sjezdu bylo zasláno a tiskem publikováno 49 posudků (referátů) (!). Viz dopis sjezdového výboru II. právnického sjezdu v Brně prezidentu republiky z 9. 4. 1925.

[25] Viz op. cit. sub 16.

[26] B. Andres: Zajištění stavebních pohledávek, op. cit. sub 16, str. 1-163.

[27] K. Wenig-Malovský: Na jakých základech mělo by se upraviti právo akciové?, op. cit. sub 16, str. 1-28.

[28] E. Ziegler: Majú-li byť pripustené nova v odvolacom pokračovaní a v jakých medziach?, op. cit. sub 16, str. 1-30, J. Griňa: Mají býti připuštěná nova v odvolacím řízení a v jakých mezích?, op. cit. sub 16, str. 1-24.

[29] K. Drbohlav: Jak by mělo být upraveno trestní soudnictví nad mládeží?, op. cit. sub 16, str. 1-35.

[30] E. Hexner: Vadné akty správne, op. cit. sub 16, str. 1-59. V této sekci
si zasluhuje ještě zmínit K. Laštovka: Jest nutno zdokonaliti právní garanci občanů v našem právním řádě?, op. cit. sub 16, str. 1-26.

[31] R. M. Kiesow: Der Deutsche Juristentag – ein Charakterbild – 1860 bis 2010, in 150 Jahre Deutscher Juristentage, Festschrift, C. H. Beck, München 2010, str. 3 a násl.

[32] Viz k tomu H. Conrad: Der Deutsche Juristentag 1860-1960, in Caemmerer, Friesenhahn, Lange (eds.): Hundert Jahre deutsches Rechtsleben, C. F. Müller, Karlsruhe 1960, str. 2 a násl., a op. cit. sub 31.

[33] Tamtéž.

[34] Charakteristický je účel Německého sjezdu právníků (DJT), který se za dobu stoosmdesátiletého trvání nezměnil a spočívá „ve vědeckém zkoumání nutnosti změn a doplňků německého a evropského právního řádu, předkládání návrhů k dalšímu rozvoji práva, upozorňování na selhávání práva, jakož i dialogu mezi právničkami a právníky všech profesních skupin a odborných zaměření“ (§ 2 stanov DJT).

[35] K tomu blíže na https://www.djt.de/der-verein/satzung/.

[36] Více k historii viz https://www.juristentag.at/ueber-den-verein.html.

[37] K tomu blíže na https://www.juristentag.at/vorstand.html.

[38] Blíže na https://www.sagw.ch/dms/sagw/mitgliedgesellsachaft/factsheets_web-SAGW/Section-5/factsheet_Juristenverein.

[39] Podstatné je, že vybraným referentům je navrženo pouze téma. Jinak jsou při vypracování svého posudku (referátu) plně nezávislí. V tomto směru nedostávají jakékoliv pokyny. Jejich závěr tedy může spočívat i v tom, že se vysloví proti jakékoliv nové právní úpravě daného problému.

[40] Příklady návrhů, které pak byly akceptovány a staly se – byť v modifikované podobě – platným právem, je celá řada, počínaje počátečními právnickými sjezdy. Tak celá řada podnětů, jako např. úpravy nájemní smlouvy a konkrétně nájemného (viz tehdejší § 571 BGB), je ovlivněna diskusí právnických sjezdů z roku 1866 a zejména 1889. Obdobně tomu bylo i v otázce formy právních jednání s ohledem na návrh 10. DJT z roku 1872 (B. Dauner-Lieb, J. W. Flume: Über die fachliche Arbeit der Deutschen Juristentage und ihre Wirkungen auf der Gebiet des Zivilrechts, Festschrift 150 Jahre Deutscher Juristentage, C. H. Beck, München 2010, str. 106, 107).

Zásadní význam pro další rozvoj soukromého práva a jeho kodifikaci měl 50. DJT v Hamburku v roce 1974 týkající se obsahové kontroly smlouvy a všeobecných obchodních podmínek. Na základě jeho doporučení byl posléze v roce 1976 přijat zákon o všeobecných obchodních podmínkách, jehož obsah v modifikované formě byl pak v roce 2002 převzat do BGB.
(Viz 50. DJT Hamburg 1974, jehož základní téma bylo formulováno jako: „Která legislativní opatření se doporučují na ochranu konečného spotřebitele vůči všeobecným obchodním podmínkám a formulářovým smlouvám?“)

Blíže k přínosu německých právnických sjezdů k legislativě a obecně k rozvoji práva a právní kultury viz B. Dauner-Lieb, J. W. Flume, op. cit. výše, str. 103 a násl.; dále příspěvky in 150 Jahre Deutscher Juristentag, Festschrift, C. H. Beck, München 2010: D. Coester-Waltjen: Die fachliche Arbeit der Deutschen Juristentage und ihre Wirkungen auf dem Gebiet
des Familienrechts, str. 127 a násl.; R. Stürner: Die fachliche Arbeit
der Deutschen Juristentage und ihre Wirkungen auf dem Gebiet
des Zivilprozessrechts, str. 221 a násl.; H. J. Rabe: Der Deutsche Juristentage und das Europarecht, str. 467 a násl.; E. Haas: Der Deutsche Juristentag aus der Sicht der Anwaltschaft, str. 641 a násl.; L. Diwell: Der Deutsche Juristentag aus der Sicht des Bundesmisteriums der Justiz, str. 561 a násl.; M. Henssler: Ein Blick in die Zukunft des Deutschen Juristentages, str. 733 a násl.; viz i H. J. Rabe: Deutscher Juristentag – Recht mitgestalten, ZRP 2009, str. 25 a násl.

[41] Blíže k významu rakouských právnických sjezdů a jejich vlivu na legislativu a soudní praxi viz Chr. Grabenwarter: Der Österreichische Juristentag als Spiegel des Öffentlichen Rechts, in Österreichische Juristentage, Manz, Wien 2016, str. 1 a násl.; H. Krejci: Der Österreichische Juristentag als Spiegel des Privatrechts, in FS Österreichische Juristentage, Manz, Wien 2016, str. 37 a násl.

[42] U našich sousedů jsou vítanými členy i lékaři, ekonomové a zástupci humanitních věd (viz Kübler: Handelsrecht, Gesellschaftsrecht, Wirtschaftsrecht, Festschrift 150 Jahre Deutscher Juristentage, C. H. Beck, München 2010, str. 155, 184).

Aktuality

Ústředním tématem sjezdu se stala profesní a společenská odpovědnost právníků, institucionální záruky jejich nezávislosti.. Na webových stránkách Jednoty českých právníků se můžete dočíst podrobnosti o přípravách sjezdu a také to, že se na tématu sjezdu před více než rokem shodli zástupci všech právnických profesí. V příspěvcích právnických komor a spolků a při jejich sjezdových prezentacích bylo téma pojednáno z mnoha různých hledisek, autoři v roli mluvčích právnických stavů k němu zaujali jak obecná stanoviska, tak přišli s postřehy a návrhy odrážejícími specifika jednotlivých právnických profesí.

Co je na zvoleném tématu tak přitažlivého?

Dotýká se samotné podstaty právě právnického povolání?

Tíží nás všechny odpovědnost, kterou na nás profese a skrze ni celá společnost klade?

Cítí sami právníci ve zvýšené míře odpovědnost za blaho společnosti, za demokracii a právní stát a mají potřebu tuto odpovědnost přijmout a nabídnout společnosti své služby?

Na první otázku lze odpovědět velmi stručně záporně – stačí totiž pomyslet na jiné profese – například zdravotníky, učitele, vědce, zemědělce, lesníky, vojáky – abychom zjistili, že každý z nás, někdo ve větší, někdo v menší míře, nese svůj díl odpovědnosti za dění ve společnosti, za správu věcí veřejných, za ochranu hodnot důležitých pro člověka a přírodu.

Co se týče odpovědnosti, kterou od nás vyžaduje skrze naši profesi společnost, ocitáme se s vícevýznamovým termínem odpovědnost v terminologické nouzi, jak to popsal David Kosař v koreferátu Soudcovské unie, a neobejdeme se zřejmě bez upřesňujících přívlastků. Jde o profesní odpovědnost, kterou přednesené příspěvky a koreferáty rozebraly v souvislostech de lege lata i de lege ferenda. Pracujeme v systému povinností a oprávnění, kterými je právník v konkrétní pozici nadán, aby z pohledu státní moci (zákonodárné, výkonné a soudní) vykonával svou profesi v souladu se společenským zájmem. Významnou roli při formování těchto systémů hrají stavovské samosprávy právnických profesí. Rozebráno bylo i téma deliktní odpovědnosti za porušení specifických profesních norem a disciplinární konsekvence, které jsou zárukou vynucení jejich dodržování. V tomto směru zazněla i řada návrhů, jak právní úpravu zdokonalit. A to je zajisté důležitý moment sjezdových referátů.

Třetí možnost otevírá dveře k vyšším cílům a k posílení důvěry společnosti v právnický stav. Jsem přesvědčená, že narativ právnických stavů nést čestně, svědomitě a aktivně odpovědnost za společenský vývoj hrál při výběru odborného tématu sjezdu důležitou roli. V době vzniku myšlenky uspořádat právnický sjezd tížila naši společnost řada naléhavých témat, připomínali jsme si při různých příležitostech nutnost neustálého boje o demokratické principy vládnutí, o rovnost před zákonem, o vyloučení střetu zájmů z působení veřejných činitelů. Tato situace mimo jiné znamenala i to, že se sjezd uskutečnil bez jakýchkoli subvencí s útlým rozpočtem, který se skládá z příspěvku každého ze sedmi pořadatelských subjektů ve výši 60 000 Kč.

Po rozhodnutí uspořádat sjezd v době, která se nám jevila plná naléhavých společenských potřeb, přišla covidová pandemie a v letošním únoru svět zaskočila útočná válka, která zuří na Ukrajině. Nová situace přinesla všem změnu žebříčku hodnot. Došlo a dochází k překvapivým sociálním jevům – česká společnost projevila velikou míru solidarity s lidmi z Ukrajiny, kteří utíkají před válečným násilím. Nezištnou pomoc uprchlíkům by v tak krátkém čase a v takovém rozsahu

nezajistila žádná právní norma a žádné úřední rozhodnutí. Nepochybně tak lidé jednali na základě pocitu odpovědnosti a sounáležitosti s bližními, trpícími válkou. Důležitost tématu, zvoleného pro tento sjezd, změněná mezinárodní a vnitropolitická situace jenom umocnila.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že jak spolek Jednota českých právníků, tak profesní komory a další právnické spolky se vyznačují apolitičností své činnosti, která logicky vyplývá z apolitického postoje právníka jako profesionála. Po mém soudu se však jedná o neutralitu ve vztahu k aktuálnímu politickému soutěžení. Nebrání nám vyjádřit a projevit úsilí o demokracii, humanismus, o dodržování principů právního státu, spravedlnosti. Naše odpovědnost, a chcete-li, svědomí, nám dokonce velí, abychom se veřejně zastávali lidských práv, prosazovali svobodu, demokracii a rovnoprávnost a také usilovali o kultivaci právního vědomí a právní kultury. Tato témata se ovšem ve střetu s totalitou a totalitními a třeba i skrytě nedemokratickými prvky ve společnosti stávají tématy politickými.

Jsem přesvědčená, že právě popsaný společný postoj byl motivem a dobrým důvodem hovořit o odpovědnosti právníků při slavnostní příležitosti prvního obnoveného Sjezdu českých právníků.

Budeme pracovat na tom, aby energie sjezdu neskončila vydáním sjezdového sborníku, ale aby společný právnický diskurs plodně pokračoval. Jednota českých právníků zve k aktivitě všechny právníky, zejména příslušníky akademické obce, právníky ze státních orgánů a studenty práv, které prozatím Jednota sdružuje v menší míře, než by to tyto důležité skupiny zasluhovaly.

Nastane čas hovořit o dalším sjezdu českých právníků, jeho roli a tématech. Jsem přesvědčená, že koncept právnických sjezdů stojí za rozvíjení. Mé pocity ze sjezdu vyjadřuje okřídlená latinská věta, kterou mě na fakultě učil profesor latiny Pavel Kucharský: „Ius est ars aequi et boni.“

 

Alena Novotná

 

Dokumenty

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

na základě Memoranda, kterým se jednotlivé právnické komory a spolky v čele s Jednotou českých právníků zavázaly ke spolupráci, bylo přijato rozhodnutí obnovit v roce 2022 tradici Sjezdu českých právníků jako významného fóra pro vzájemné setkávání a diskusi zástupců právnických profesí. Slavná historie sjezdu sahá až do roku 1904 a je spjata se jménem význačného profesora občanského práva Antonína Randy. Tradice právnických sjezdů byla v Československu přerušena obdobím II. světové války a následně politickým vývojem po roce 1948. Považujeme v současné době za důležité se k této tradici, která v okolních demokratických zemích úspěšně pokračuje, znovu přihlásit. Za tímto účelem byl ustaven Sjezdový výbor a přijat Sjezdový řád se záměrem uspořádat pod vedením Jednoty českých právníků Sjezd českých právníků v roce 2022.

Téma prvního obnoveného sjezdu zní: „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti“. Nebylo vybráno náhodou. Současná společenská realita se všemi svými atributy, zejména nestabilitou, se přirozeně dotýká také právnického stavu. Role právníků ve společnosti bývá zpochybňována jak z odborných, tak osobních pozic, názory veřejnosti jsou někdy formovány politickým populismem, demagogií a dezinformacemi. Význam juristů pro fungování demokratického právního státu je přitom nezpochybnitelný, stejně jako význam každé z právnických profesí pro garanci základních lidských práv a svobod jednotlivce i pro dobrou správu věcí veřejných a stav celé společnosti. Aby mohli všichni právníci plně rozvinout svůj potenciál, potřebují všeobecný respekt společnosti a záruky svého postavení. Cesta k nim vede prostřednictvím aktivní práce při vědomí vlastní (spolu)odpovědnosti za profesní a etickou úroveň profese a rovněž prostřednictvím dobré informovanosti veřejnosti. Podstatné je přitom poznání nutnosti vykonávat právnické povolání podle nejlepšího vědomí a svědomí.

A právě vlastní odpovědnost – nejen profesní, ale i společenská – je vhodným výchozím bodem pro zahájení kolegiálního dialogu na půdě právnického sjezdu. Jeho smyslem je hlubší reflexe naší práce a principů, na nichž spočívá a jež je nutno ctít a dodržovat. Věříme, že je možné najít společné hodnoty, na nichž lze stavět spolupráci, respekt a pochopení, to vše při vědomí zcela přirozených odlišných názorů, pozic a zájmů, které výkon jednotlivých profesí přinášejí. Je to logicky právnický stav jako celek, který nese zvýšenou odpovědnost za úroveň právního státu, za zachování demokratických procedur a principů, na nichž stojí svobodná pluralitní společnost.

Věříme, že se Sjezd českých právníků stane značkou, která bude tyto demokratické hodnoty reprezentovat a hlásat, a to i pro případ, kdy by některá z právnických profesí čelila tlakům, ohrožujícím řádné plnění její role.

Obracíme se na vás se zprávou o přípravách Sjezdu českých právníků a s výzvou, abyste se nad tématem sjezdu zamysleli. Úvahy o profesní a společenské odpovědnosti každého z nás se mohou stát motivací i potenciálem příznivých společenských změn, současně přispějí k širokému dialogu napříč právnickými profesemi, který, jak věříme, vyústí v plodné výsledky obnoveného Sjezdu českých právníků. V následujících měsících zveřejníme sjezdové příspěvky jednotlivých právnických komor a spolků a posléze také koreferáty k nim. Na stránkách profesních časopisů a všude ve veřejném prostoru se budeme tématu nadcházejícího sjezdu věnovat.

Bis vincit, qui se vincit in victoria.

V Praze dne 17. listopadu 2021

JUDr. Pavel Rychetský, předseda Jednoty českých právníků

JUDr. Marie Brejchová, LL.M., prezidentka Unie podnikových právníků ČR

JUDr. Jan Lata, Ph.D., prezident Unie státních zástupců ČR

Mgr. Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR

JUDr. Robert Němec LL.M., předseda České advokátní komory

Mgr. Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR

JUDr. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie ČR

PREAMBULE

V návaznosti na tradici založenou v roce 1904 a přerušenou historickými událostmi po posledním 4. sjezdu československých právníků, který se konal ve dnech 26. – 28. září 1936 v Praze, a s ohledem na potřebu rozvíjet dialog napříč mezi právnickými profesemi na odborné i společenské úrovni, se sjezdový výbor pod vedením Jednoty českých právníků, složený z představitelů České advokátní komory, Notářské komory ČR, Exekutorské komory ČR, Soudcovské unie ČR, Unie státních zástupců ČR a Unie podnikových právníků, rozhodl pořádat Sjezd českých právníků.

Za tímto účelem přijímá tento

Sjezdový řád

§ 1

Organizátorem Sjezdu českých právníků je Jednota českých právníků za aktivní účasti České advokátní komory, Notářské komory ČR, Exekutorské komory ČR, Soudcovské unie ČR, Unie státních zástupců ČR a Unie podnikových právníků.

§ 2

Účelem sjezdu českých právníků je:

1) naplňovat odpovědnost právnické obce za dodržování principů právního státu, dělby moci, demokratického legislativního procesu při přijímaní zákonů a podzákonných norem,

2) vytvářet platformu pro vědecké bádání v různých právních oborech,

3) poskytnout prostor pro výměnu názorů na výklad platných zákonů,

4) přijímat doporučení k připravovaným návrhům zákonů, která budou zahrnuta do odborných závěrů sjezdu,

5) vytvářet příležitosti vzájemného společenského kontaktu právníků všech právních oborů za účelem vzájemného poznání a porozumění

6) vydání Sborníku se závěry sjezdu českých právníků schválených sjezdovým výborem.

 

Sjezd je zásadně apolitického a nekomerčního charakteru a je zaměřen na otázky aplikace a tvorby práva a na rozvoj právní vědy.

§ 3

K dosažení tohoto účelu se vytváří tyto orgány:

1) sjezdový výbor

2) výkonný výbor

Funkce v těchto výborech je čestná.

§ 4

Sjezdový výbor tvoří zástupci Jednoty českých právníků, České advokátní komory, Notářské komory ČR, Exekutorské komory ČR, Soudcovské unie ČR, Unie státních zástupců ČR a Unie podnikových právníků. Každá z profesních skupin určí svého zástupce a další osobu jako náhradníka. V čele sjezdového výboru stojí předseda zvolený sjezdovým výborem z řad jeho členů.

§ 5

Úkoly sjezdového výboru jsou:

– projednávat a přijímat rozhodnutí k návrhům předkládaným výkonným výborem,

– navrhovat a projednávat náměty k naplnění účelu konání sjezdu českých právníků,

– přijímat rozhodnutí k obsahovým, organizačním a ekonomickým otázkám,

– projednávat a schvalovat odborná témata, která budou s dostatečným časovým předstihem před konáním sjezdu zpracována a předložena zúčastněnými právnickými profesemi, za účelem přípravy diskuse a koreferátů,

– projednat a schválit obsah Sborníku.

§ 6

Jednání Sjezdového výboru svolává a řídí předseda nebo místopředseda, nebo jím určený zástupce.

Hlasování probíhá aklamací. K přijetí rozhodnutí je potřeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech členů a pro návrh se vyjádřila nadpoloviční většina přítomných.

O jednání pořizuje zápis určený člen výboru, nebo přizvaný zapisovatel – administrátor.

Sjezdový výbor může ke svým jednáním přizvat odborné poradce.

§ 7

Jako výkonný orgán volí Sjezdový výbor z řad členů sjezdového výboru čtyřčlenný výkonný výbor. V jeho čele stojí předseda, kterého volí sjezdový výbor.

Jednání výkonného výboru svolává a řídí předseda.

§ 8

Úkoly výkonného výboru jsou:

– navrhovat program, témata, místo a termín konání sjezdu,

– zpracovat odhady organizační a ekonomické náročnosti na uspořádání sjezdu a navrhovat finanční

zdroje,

– navrhovat výši finančního příspěvku delegátů sjezdu nebo vysílající instituce,

– navrhovat klíč ke stanovení počtu účastníků sjezdu jako delegátů z řad jednotlivých právnických

profesí,

– navrhovat hosty sjezdu,

– v případě potřeby navrhnout sjezdovému výboru osobu pověřenou vedením účetnictví.

§ 9

Jednání Sjezdu českých právníků řídí předsedající určený sjezdovým výborem. Sjezdu se účastní delegáti a hosté.

§ 10

Průběh jednání sjezdu může být online přenášen prostřednictvím elektronických médií členům všech zúčastněných právnických komor a spolků.

§ 11

Ekonomické otázky

Zajištění úhrady výdajů spojených s organizací sjezdu tvoří zejména finanční podpora Jednoty českých právníků, České advokátní komory, Notářské komory ČR, Exekutorské komory ČR, Soudcovské unie ČR, Unie státních zástupců ČR a Unie podnikových právníků, po předchozím projednání a dle pravidel daných každou z těchto organizací. Za účelem transparentního hospodaření založí JČP samostatný účet, na kterém budou shromažďovány finanční prostředky účelově vázané na úhradu nákladů spojených s konáním sjezdu.

V organizačních a ekonomických otázkách sjezdu jedná navenek ve shodě se závěry sjezdového výboru předseda, nebo určený zástupce.

Náklady na zpracování odborných témat ponese každá profesní komora či spolek ze svých prostředků.

Po skončení sjezdu provede sjezdový výbor ve lhůtě 3 měsíců celkové vyúčtování. V případě přebytku hospodaření rozhodne o rozdělení a vrácení dle poměru přispěvatelů, nebo o jeho budoucím využití, ve stejném poměru uhradí přispěvatelé případnou ztrátu.

 

§ 12

Etické zásady

Žádná z právnických profesí nebude prostřednictvím sjezdu českých právníků prosazovat zájmy své profesní skupiny na úkor jiných skupin, bude vždy respektovat sjezdový řád, který definuje účel pořádání sjezdu českých právníků.

§ 13

Závěrečná ustanovení

Sjezdový výbor po skončení sjezdu provede vyhodnocení. Odborné závěry sjezdu českých právníků mohou být po schválení sjezdovým výborem publikovány na webových stránkách JČP, zúčastněných právnických komor a spolků, poskytnuty jako doporučení pro přípravu zákonů a právních předpisů, a pro využití akademickou obcí. Mohou být též publikovány v odborných právnických časopisech.

§ 14

Po splnění všech cílů spojených s konáním sjezdu rozhodnou zástupci JČP a signatáři Memoranda o spolupráci, zda zůstane sjezdový výbor v činnosti do doby rozhodnutí o konání dalšího právnického sjezdu, nebo zda sjezdový výbor rozpustí. Rozhodnutí o konání dalšího sjezdu českých právníků nemusí být jednomyslné. V takovém případě instituce, která pro organizování nehlasovala, se na přípravě a organizaci sjezdu nebude podílet. Bude-li rozhodnuto o konání dalšího sjezdu právníků, bude postupováno tak, že Jednota českých právníků a ostatní subjekty podílející se na jeho pořádání, zvolí nový sjezdový a výkonný výbor.

Sjezd českých právníků 5.5.2022

Sjezdový výbor

Informace ze zasedání sjezdového výboru.

Poprvé se za účelem jednání o Sjezdu českých právníků sešli signatáři Memoranda o spolupráci, představitelé Jednoty českých právníků, České advokátní komory, Notářské komory, Soudcovské unie, Exekutorské komory, Unie státních zástupců a Unie podnikových právníků dne 13. ledna 2020 v sídle České advokátní komory. Ustavili sjezdový výbor, v němž zasedá po jednom až dvou zástupcích za Českou advokátní komoru, Notářskou komoru ČR, Exekutorskou komoru ČR, Unii státních zástupců, Soudcovskou unii a Unii podnikových právníků a za Jednotu českých právníků, která na sebe vzala úkol sjezd uspořádat, čtyři zástupci.

Na setkání připomněl Vladimír Jirousek, který s myšlenkou obnovit tradici právnických sjezdů přišel, historii sjezdů v České republice, resp. Československu. Zdůraznil roli prof. Tichého, který se jako host pravidelně účastní právnických sjezdů v sousedních zemích a věnoval historii českého právnického sjezdu odborný článek. Připomněl, že dokumenty o konání sjezdů a jejich obsahu byly nalezeny v knihovně advokátní komory. Předseda JČP Pavel Rychetský vyslovil myšlence obnovit tradici sjezdů podporu.

Současně byl ustaven výkonný výbor ve složení Martin Foukal za JČP, Vladimír Jirousek za ČVAK, Lenka Bradáčová za USZ a Daniela Zemanová za SUa bylo mu uloženo připravit pro příští jednání sjezdového výboru sjezdový řád.

Poté nastupující pandemie poněkud přetrhla kontinutitu osobního setkávání, ale práce na přípravě sjezdu, který byl původně plánován již na podzim roku 2021, pokračovaly.

Dne 15. června 2020 se sjezdový výbor sešel na půdě ČAK. Byl schválen sjezdový řád, projednány otázky financování a obsahu sjezdu. Proběhla rozsáhlá diskuse o tématu sjezdu.

 

Dne 25. ledna 2021 se sešel sjezdový výbor v plném počtu svých členů, signatářů Memoranda o spolupráci, v sídle České advokátní komory v Praze. Připomněli jsme si, že na posledním jednání byl ještě osobně přítomen prezident EK ČR, Vladimír Plášil, který bohužel podlehl nemoci Covid 19 a uctili jsme jeho památku minutou ticha.

Martin Foukal informoval o výsledku jednání s rektorátem UK, na termín 18. 10. 2021 předběžně zajistil Velkou Aulu Karolina (na dopolední část Sjezdu) a Modrou posluchárnu (na odpolední část), dostal cenovou nabídku na občerstvení a zajistil hudební vystoupení houslového virtuosa Václava Hudečka. Z diskuse nakonec vyplynul závěr, že podzimní termín jednání Sjezdu se s ohledem na současnou situaci nejeví jako reálný, a sjezdový výbor pověřil M. Foukala, aby s rektorátem projednal vhodný termín v květnu 2022 (čtvrtek 5.5. nebo 12.5.2022).

V další diskusi se účastníci shodli, že 1. Sjezd by měl navázat na tradici prvorepublikových sjezdů, na jeho závěrech, které budou tlumočeny veřejnosti, by se měly shodnout všechny profese.

Každá profese připraví referát (v termínu do 30. června 2021), a to v rozsahu cca 20 až 60 stran. Referáty budou k dispozici předem, proto nebudou na sjezdu přednášeny (nebyl by na to časový prostor). V průběhu léta se ostatní profese seznámí s referáty ostatních profesí a těmto referátům připraví své koreferáty v rozsahu cca 10 stran. Koreferáty by měly být výsledkem diskuse jednotlivých profesí k připraveným referátům, budou podkladem pro diskusi v rámci sjezdu, mohou obsahovat i oponentní závěry, měly by být podkladem pro společné závěry.

Na základě referátů a koreferátů připraví sjezdový výbor návrh usnesení, které bude na sjezdu prodiskutováno. Všichni účastníci sjezdu by měli mít možnost se k projednávané tématice vyjádřit. Diskuse by měla být živá, aby ze závěru sjezdu vyplynulo, že jsou právníci schopni vzájemně komunikovat a nalézt společná řešení v zájmu celé společnosti.

Téma Sjezdu bylo navrženo následovně: „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská a institucionální pojistky jejich nezávislosti“ s úvahou o rozpracování do těchto dílčích podtémat:

– institucionální pojistky (nezávislost, zákonná úprava, …)

– odpovědnost (osobní odpovědnost, kárná řízení, etické principy, mediální prezentace, …)

– správa (institucionální zajištění, Min. spravedlnosti jako „správce justice“, účast jednotlivých profesí na legislativním procesu atd.).

Martin Foukal připomněl, že již bylo dohodnuto, že každý ze 7 signatářů memoranda vyšle na sjezd přibližně 20 delegátů, počítá se s cca 30 hosty. Na nákladech na nájemné (předpoklad je cca 53 tis. Kč), + event. kulturní (hudební) vložce, tisku sborníku, propagacei a administativních nákladech se signatáři budou podílet stejným dílem. Náklady na občerstvení jsou kalkulovány cca na 1 500 Kč za osobu. Tyto náklady by měly být uhrazeny účastnickým poplatkem placeným delegáty. Není akceptovatelná finanční účast komerčních ani státních subjektů. Vladimír Jirousek nabídl organizační a personální pomoc ČAK, k této nabídce se připojili i ostatní signatáři.

JČP zřídí samostatný bankovní účet, ze kterého budou tyto náklady hrazeny.

 

Dne 7. září 2021 jednal v sídle VSZ Praha výkonný výbor. Martin Foukal seznámil členy výboru s dodržením resp. nedodržením termínu k odevzdání elektronické verze příspěvků jednotlivých právnických stavů k hlavnímu tématu sjezdu „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská a institucionální pojistky jejich nezávislosti, kterým byl 31.8.2021.

Exekutorská komora odevzdala dne 6. 9. 2021 příspěvek v pracovní verzi „Soudní exekutor jako nezávislý a zodpovědný vymáhací orgán moderní společnosti“ o rozsahu 27 stran. Prozatím lze hodnotit, že příspěvek je strukturovaný a vztahuje se k tématu sjezdu.

Práci Notářské komory obdržel přípravný výbor rovněž 6. 9. 2021 prostřednictvím Dr. Foukala. Příspěvek zpracoval notář JUDr. Plašil pod názvem „Notářství jako výkon veřejné moci a judikatura Soudního dvora Evropské unie“ o rozsahu 27 stran. Dle informace prezidenta Notářské komory předpokládá úpravu a dopracování textu.

Soudcovská unie zaslala příspěvek k zadanému tématu v pracovní verzi dne 7. 9. 2021, má rozsah 22 stran. Zpracoval jej kolektiv autorů. Soudci potřebují dodatečný čas k finalizaci textu. V souvislosti s tématem sjezdu se účastníci jednání shodli na tom, že soudní moc postrádá svou reprezentaci.

Unie státních zástupců má osmičlennou pracovní skupinu, na příspěvku pracují, hodlají jej odevzdat v konečné podobě, do níž se již nebude zasahovat, k čemuž potřebují dodatečný čas. Příspěvek USZ se zabývá kárnou odpovědností státních zástupců, mlčenlivostí versus

odpovědností k médiím a informační povinností, vztahem k ministerstvu spravedlnosti, mezinárodním kontextem/srovnáním postavení státního zastupitelství.

Česká advokátní komora má první část svého příspěvku o rozsahu 70 stran zpracovanou JUDr. Filipem Melzerem včetně srovnávací analýzy s rakouským a německým právním systémem, zaměřuje se na téma nezávislosti a mlčenlivosti. Text je před redakcí a může být odevzdán. Druhou část příspěvku zpracovává prof. Stanislav Balík. Advokáti též potřebují dodatečný čas k odevzdání finální verze příspěvku.

Unie podnikových právníků dosud příspěvek neodevzdala.

Členové výboru diskutovali o přínosu různých profesních pohledů na zvolené téma, o potřebě konstruktivně se vyhnout soupeření a konfliktům mezi jednotlivými stavy, o důležitosti vzájemné podpory při prosazování nezávislosti a dobrých podmínek pro výkon právnických profesí.

Lenka Bradáčová navrhla, aby byl právníkům a veřejnosti adresován otevřený dopis, vysvětlující záměr uspořádat právnický sjezd a obnovit jeho tradici s cílem přitáhnout k myšlence sjezdu pozornost. S návrhem přítomní souhlasili s tím, ji pověřují jeho přípravou. Dopis by měl být publikován ve stavovských periodikách a v další fázi případně v médiích.

Vladimír Jirousek ve shodě Lenkou Bradáčovou i Danielou Zemanovou navrhli, že každý ze zpracovatelů příspěvku zvolí koreferenta, případně více koreferentů, kteří za jejich stav zpracují reflexi jejich příspěvku a současně příspěvků ostatních stavů. Z jednání vyplynul konsensus na myšlence, že koreferenty budou převážně akademikové a že by jim měla být položena také otázka, jaké společné myšlenky a styčné body v postojích jednotlivých právnických stavů v příspěvcích shledali, případně, jaké důležité aspekty společného úsilí o kultivaci právního prostředí sami spatřují. Přípravný výbor se shodl na tom, že na následujícím setkání Sjezdového výboru bude užitečné si jména zvolených koreferentů navzájem sdělit, protože některé osobnosti by mohly být osloveny z více stran.

Z další diskuse vyplynulo, že o případných střetech mezi jednotlivými právnickými profesemi je zapotřebí komunikovat (Daniela Zemanová). První sjezd má za cíl položit základy společnému úsilí o profesní nezávislost, pojmenovat specifické zásady, na nichž každá právnická profese stojí, projevit vzájemnou solidaritu a založit sjezdovou tradici (Martin Foukal).

Výkonný výbor se shodl na následujícím harmonogramu:

30. 9. 2021 konečný termín pro odevzdání příspěvků jednotlivých právnických komor a unií – elektronicky na adresy členů přípravného výboru a JČP (info@jednotaceskychpravniku.cz)

30. 9. 2021 termín pro zpracování konceptu dopisu členům komor a unií Lenkou Bradáčovou – zaslat elektronicky na adresy členů přípravného výboru

6. 10. 2021 v 10 hodin jednání Sjezdového výboru

31. 1. 2022 termín, do kterého komory a unie odevzdají koreferáty

31. 1. 2022 termín pro shromáždění všech příspěvků a koreferátů pro účely uspořádání do jednotné grafické podoby

28. 2. 2022 předání elektronické verze Pracovních podkladů obnoveného Právnického sjezdu, který se bude konat 5. 5. 2022 v pražském Karolinu, a které se posléze stanou součástí Sborníku Právnického sjezdu

Závěrem se účastníci jednání shodli na organizační a koordinační roli Jednoty českých právníků, jejíž předseda JUDr. Pavel Rychetský sjezd zahájí a také uzavře, jejímž jménem bude oslovena právnická veřejnost navrženým dopisem a která bude rovněž stát v záhlaví Sborníku, který mimo uveřejněné referáty a koreferáty shrne obsah sjezdu včetně jeho závěrečného usnesení.

 

Dne 6. října 2021 se konala schůze sjezdového výboru v sídle Notářského úřadu JUDr. Martina Foukala.

Martin Foukal zhodnotil pozitivně přednášku prof. Tichého a prof. Holländera, která se konala 4. 10. 2021 na půdě PF UK, a zájem o ni ze strany všech právnických stavů. V diskusi po přednášce zaznělo, že by se do organizace sjezdu měli zapojit akademikové. Zazněla tam také obava, že sjezd delegátů nesplní očekávání všech, protože mnozí se na sjezd nedostanou. Vladimír Jirousek doplnil, že prof. Tichý tématem sjezdu žije, jako odborník na srovnávací právo zdůrazňuje možnost čerpat zkušenosti u sousedních zemí, kde právnické sjezdy po řadu let plní důležitou roli a mají významný vliv na legislativu. Prof. Tichý považuje za nezbytné zapojit do účasti na sjezdu státní správu.

Martin Foukal uvedl, že ohledně do odborné náplně sjezdu bude užitečné zástupce právnických fakult zapojit. Dále uvedl, že cíl prvního právnického sjezdu je říci, že jsme tady a přijímáme svou profesní a společenskou odpovědnost; dále také rozlišit, kdo je v právnické profesi kdo, veřejnosti to není zcela jasné.

Radim Neubauer: zástupci státní správy budou případně ti, kdo dají podněty k legislativním změnám, uchopí tedy podněty právnického sjezdu, je třeba je do toho zapojit.

Lenka Bradáčová: nelze kopírovat německý model právnických sjezdů. Německý model státního zastupitelství například nezajišťuje státním zástupcům nezávislost a nesleduje tak aktuální evropský trend, ačkoliv si drží vysokou právní kulturu. Důležitá je autonomie jednotlivých právnických profesí. Stát dnes není vybaven profesionálním aparátem. Tolik k podnětům, aby se právnického sjezdu účastnila v nějaké podobě státní správa. Akademikové sami vyklidili pole, nehrají v legislativě roli. Na prvním sjezdu potřebujeme deklarovat jednotu a solidaritu, nebude tam zásadní odborné téma pro akademiky. To bude možné až na další sjezdech.

Sjezdový výbor projednal text dopisu připravený Lenkou Bradáčovou, výbor se shodl, že dopis bude zveřejněn jménem jednotlivých komor, bylo také dohodnuto připomínkování textu.

Sjezdový výbor se zabýval přípravou hlavních referátů jednotlivých profesních komor na právnický sjezd:

Jan Mlynarčík: o tom, co je právnický sjezd jsem se dozvěděl na přednášce profesora Tichého, ale koncept německých, rakouských a švýcarských sjezdů není pro dnešní dobu zcela aktuální. Zapojení akademické obce mám zásadně za prospěšné. Exekutorská komora úzce spolupracuje s JUDr. Havlíčkem v návaznosti na činnost JUDr. Plášila.

Sjezdových výbor se shodl na termínu odevzdání koreferátů do 31. 1. 2021.

Bylo navrženo učinit připravit nástin rozpočtu právnického sjezdu. V rozpočtu ovšem ještě není jako položka uveden sborník, je třeba uvažovat o jeho nákladu. Proběhla diskuze o řešení důsledku překročení rozsahu příspěvku, který zvýší náklady na sborník. Sjezdový výbor se shodl, že sborník by měl být vydán v nákladu odpovídajícím potřebám jednotlivých profesních komor s tím, že základní rozpočet by obsahoval určitý počet, například 50 výtisků, pro každou komoru. V případě požadavku na více exemplářů by se jednotlivé komory podílely na ceně těchto dalších výtisků.

Co se týče účastnického poplatku, sjezdový výbor ponechává na rozhodnutí jednotlivých komor, zda si jej budou hradit jednotliví účastníci sjezdu nebo poplatek uhradí komory. Byl formulován úkol projednat potřebu počtu sborníků ve svých komorách.

 

Sjezdový výbor zasedal dne 18. listopadu 2021 v sídle Notářského úřadu JUDr. Martina Foukala.

Jednání zahájil jménem Jednoty českých právníků Pavel Tuma, požádal všechny přítomné o upřesnění kontaktů a dále, aby elektronickou poštu, adresovanou JČP a jejím zástupcům, adresovali vždy na email info@jednotaceskychpravniku.cz. Dále jednání řídil Martin Foukal. V úvodu konstatoval, že příspěvky všech profesních komor a unií jsou již odevzdány a poděkoval za jejich doručení. Současně jsou rovněž na kontaktní emailové adresy zástupců komor a unií rozeslány. Vyzval členy výboru, aby se k příspěvkům vyjádřili.

Marie Brejchová uvedla, že tématu se Unie podnikových právníků věnuje v rámci ECLA (European Company Lawyers Association) v programu Independent by Design. Na příspěvku za UPP pracoval jako autor zejména JUDr. Baček. Koreferenta unie zvolí zřejmě z řad akademiků.

Lenka Bradáčová hovořila o významu sborníku. Příspěvky jednotlivých profesí obsahují nosné myšlenky, o které se jednotlivé profese opírají; bude se o nich dále diskutovat. První sjezd by měl deklarovat vzájemnou podporu. To bude základna pro následnou spolupráci na odborných tématech, u nichž se případně budou jednotlivé profese názorově lišit.

Martin Foukal: Z příspěvků je patrné, že existují principy, na kterých stojí jednotlivé profese a bez jejichž dodržování nelze plnit očekávanou společenskou roli.

Daniela Zemanová: Soudcovská unie přistoupila k tématu prakticky, náš příspěvek není akademický. Koreferenti jej z tohoto hlediska případně doplní. Větší důraz klade příspěvek na systém soudnictví, jeho koncepci a správu, než na individuální odpovědnost. Soudnictví aktuálně není ve špatném stavu. Snížený nápad jak v civilních, tak trestních věcech umožňuje vyřešit nedodělky a prokázat, že soudy fungují dobře. Důvěru v soudce ohrožuje špatné fungování kárného řízení. Soudcům chybí vrcholná reprezentace ve vztahu k moci výkonné. Soudcovská unie dlouhodobě prosazuje zřízení Rady pro otázky soudnictví.

Petr Čáp: Co se týče příspěvku ČAK zaslaného v elektronické podobě, zkontroluje jeho úplnost a případně zašle v kompletní podobě. Koreferentem příspěvku ČAK bude soudce NSS JUDr. Karel Šimka. Petr Čáp ujistil sjezdový výbor, že ČAK je v názoru na mlčenlivost vnitřně jednotná, ačkoli kampaň před volbou nového vedení komory byla dosti vypjatá. Uvedl, že právnické sjezdy by mohly být platformou pro legislativní změny.

Radim Neubauer popsal, že příspěvek Notářské komory vznikl v časové tísni. Původně NK oslovila mladšího kolegu, který svým pojetím poněkud překvapil. V dodatečné lhůtě pomohli příspěvek doplnit také osvědčení autoři, kteří původně byli zaneprázdněni prací na komentáři k notářskému řádu.

Martin Foukal poté probral organizační zajištění sjezdu:

Je potvrzen termín konání 5. 5. 2022.

Počet účastníků na jednotlivé komory a unie vychází na 24 + 2 místa pro koreferenty, příp. zpracovatele příspěvku.

Předběžný počet hostí je přibližně 32 – 35 osob. O návrzích hostů bude sjezdový výbor jednat při dalším setkání, proto by členové výboru měli jejich výběr projednat ve svých komorách a uniích.

Příspěvek na každý ze sedmi profesních komor a spolků (včetně JČP) vychází cca na 60 000 Kč, splatnost se předpokládá do konce února 2022. Zahrnuje pronájem Karolina, občerstvení pro 200 osob, zahrnující 5 chodů včetně oběda a večeře dle nabídky, která již byla členům výboru zaslána jako podklad k dnešnímu jednání výboru, dále náklady na pozvánky a na hudební vložku – (na zcela nově instalované varhany přislíbil zahrát Jan Kalfus). Tento finanční příspěvek nezahrnuje

náklady na vydání sborníku. Je potřeba rozhodnout o výši nákladu sborníku a následně požádat o cenové nabídky.

Finanční příspěvky budou zasílány na nově zřízený účet JČP. Zřízením byli pověřeni Pavel Tuma a Alena Novotná.

Sjezdový výbor jednomyslně souhlasí s tím, aby byl průběh sjezdu přenášen živě. Tak bude umožněno zájemcům sledovat průběh sjezdu živě.

Zbývá vyřešit mimo jiné, kdo bude moderátorem sjezdu. Martin Foukal osloví prof. Jana Kyselu.

Bylo schváleno finální znění otevřeného dopisu s nadpisem Právnický sjezd – květen 2022 „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, institucionální pojistky jejich nezávislosti“, určeného k publikaci v komorových časopisech a na webových stránkách.

 

Další jednání sjezdového výboru se konalo dne 7. ledna 2022 v sídle Notářského úřadu JUDr. Martina Foukala.

Martin Foukal jednání zahájil, popřál všem hodně zdraví a šťastný nový rok a zmínil podporu, kterou myšlence sjezdu vyjádřil prof. Karel Malý, držitel zlaté medaile Antonína Randy.

Dále uvedl, že reprezentativní zastoupení všech právnických profesních komor a spolků svými předsedy a přítomnosti předsedy JČP při dnešním jednání umožňuje hodnotit plnění závazků z memoranda o spolupráci, které je každoroční lednovou povinností jeho signatářů. Spolupráce v uplynulém roce byla velmi plodná a vzhledem k častému setkávání, zejména za účelem přípravy právnického sjezdu intenzivní.

Předseda JČP Pavel Rychetský promluvil o významu sjezdu a vyjádřil naději, že sjezd s tématem společenské odpovědnosti právníků přispěje ke kultivaci komunikace se zákonodárci a výkonnými orgány státní moci.

Poté jednání řídil místopředseda JČP Pavel Tuma.

K otázce účasti na připravovaném sjezdu bylo odsouhlaseno, že každá z komor a spolků má právo vyslat na sjezd 24 členů a další dva delegáty, pokud jsou jimi zpracovatelé příspěvku nebo koreferenti.

Výbor se podrobně věnoval seznamu hostů, kteří budou na sjezd pozváni.

Vladimír Jirousek připomněl, že historicky byli na sjezd zváni ministři spravedlnosti, financí a vnitra. Daniela Zemanová vyslovila potřebu zdůvodnit, proč některé ministry pozvat a jiné nikoliv.

Vladimír Jirousek zdůvodnil, že o legislativních návrzích jedná ČAK nejčastěji s ministerstvem financí a vnitra. Lenka Bradáčová dodala, že prakticky žádný legislativní návrh není rozpočtově neutrální, proto účast ministra financí považuje za odůvodněnou.

Závěrem došlo ke shodě na seznamu hostů sjezdu.

 

Pavel Rychetský navrhl zřídit tiskové středisko, pozvat veřejnoprávní média, celostátní deníky a odborné právnické časopisy, na závěr sjezdu uspořádat tiskovou konferenci. Pomoc ČAK (zejména dr. Ivy Chaloupkové) s obstaráním této oblasti přislíbil zajistit dr. Jirousek, detaily dohodnou Martin Foukal a Marek Bukva. Tiskové středisko bude zajišťovat ČAK vč. tiskové konference, vč. organizace rozhovorů a vč. oslovení veřejnoprávních médií, celostátních deníků a odborných časopisů. Návrh byl schválen

Dále výbor velmi podrobně jednal o časovém průběhu sjezdu. Sjezd bude v úvodní části moderován v režii JČP, Martin Foukal přivítá hosty a uvede varhanní koncert. Členové výboru se shodli na zařazení historického úvodu již zpracovaného doc. Stanislavem Balíkem v rozsahu cca 20 minut v úvodu sjezdu. Na tento příspěvek naváže úvodním slovem předseda JČP Pavel Rychetský.

Představitelé jednotlivých komor vystupovat jednotlivě nebudou, slovo dostane rektorka UK, případně také prorektor prof. Kuklík.

Před 11 hodinou by měl začít hlavní program sjezdu. Je předpoklad, že v této fázi se moderování ujme prof. Jan Kysela. Každá z komor (profesních spolků) bude mít k dispozici přibližně 25 minut, v rámci tohoto času shrnou zástupci komor (spolky) závěry svého příspěvku a koreferátů.

K otázce pořadí jednotlivých příspěvků bylo řečeno, že pořadí vystoupení bude stanoveno buď podle abecedy, nebo losem a že konečné rozhodnutí přijme sjezdový výbor na svém příštím zasedání.

Vladimír Jirousek podotkl, že by bylo vhodné otevřít diskusi po každém vystoupení. V zájmu dodržení harmonogramu byla nakonec dána přednost tomu, že nejdříve proběhnou prezentace komor/spolků, cca ve 13.00 – 13.30 bude oběd a diskuse bude následovat cca od 14.00 (14.30) do 17 hodin.

Nabídka občerstvení včetně příznivé ceny byla sjezdovým výborem schválena.

Výbor projednal obsah informací, které budou o sjezdu uveřejněny na webu JČP a následně je mohou převzít ostatní. Návrh přednesl Marek Bukva – rubrika Sjezd českých právníků bude obsahovat článek prof. Tichého o historii sjezdů, stručné informace z jednání sjezdového výboru, sjezdový řád, otevřený dopis představitelů komor a spolků ze dne 17. 11. 2021, pozvánku, program sjezdu, informace o registraci pro on-line účastníky (registrační formulář pro členy JČP a informace o registrace pro členy ostatních profesních komor a spolků), rubriku napsali o nás a kontakt (event. i odkazy na webové stránky ostatních profesních komor a spolků. Návrh byl schválen, bez odkladu po zveřejnění obdrží o tom jednotlivé komory a spolky informaci.

Přípravu pozvánky na sjezd si vzala na starost Lenka Bradáčová s termínem do 31. 1. 2021, text bude rozeslán k připomínkování, projednání na příštím sjezdovém výboru tak, aby na konci února bylo možno zejména pozvánky hostům rozeslat. Sjezdový výbor doručí hotové pozvánky elektronicky jednotlivým komorám a spolkům, ty pak zajistí rozeslání pozvánek na Sjezd svým delegátům. Na grafické úpravě se poté bude podílet oddělení vnější vztahů ČAK, PhDr. Iva Chaloupková.

Účastníci se shodli na tom, že bude se shodnou grafikou vytvořena jednak anonce o konání sjezdu, dále pozvánka pro delegáty s podrobnými informacemi a odlišná pozvánka pro hosty, obě s požadavkem o potvrzení účasti.

Na dotaz Marie Brejchové vysvětlil Martin Foukal možnost on-line přenosu sjezdu, kterou rektorát z Karolina nabízí – ve velké aule není instalováno přenosové zařízení, proto by stream dopoledního jednání představoval náklad 20 000 Kč a externí zajištění; přenos z modré posluchárny může zajistit rektorát UK (náklady by činily cca 5 000 Kč).

Vladimír Jirousek nabídl, že ČAK má personální kapacitu k zajištění – o této otázce bude jednat Martin Foukal, Marek Bukva s oddělením vnějších vztahů ČAK a případně zástupci rektorátu.

Členové výboru se shodli, že streamování nebude veřejné, ale že přístup pro své členy zajistí jednotlivé komory. Současně zazněl návrh na zpřístupnění průběhu sjezdu akademickým zájemcům, příp. studentům. O streamování bude třeba informovat všechny, kteří před kamerou vystoupí (např. v pozvánce).

Co se týče diskuse, která by měla být těžištěm sjezdu, aby byl jeho pracovní charakter naplněn, byla zmíněna možnost registrace delegátů, příp. hostí, kteří budou mít zájem vystoupit s diskusním příspěvkem. Členové výboru vesměs uvedli, že vyberou delegáty, kteří budou mít co říci k tématu sjezdu.

Pokud jde o příspěvky a koreferáty a jejich zpřístupnění budoucím delegátům sjezdu, do konce ledna doručí jednotlivé komory a spolky koreferáty JČP, současně upřesní e-mailové adresy, na které poté obdrží soubor všech příspěvků a koreferátů v konečném znění. Pavel Tuma poté zajistí distribuci tohoto souboru.

Radim Neubauer a Berenika Wunschová souhlasili s tím, že se budou podílet na organizační a administrativní práci pro sjezd.

Dalším tématem byl sborník. Martin Foukal informoval, že jeho vydání nabídlo vydavatelství UK Praha, informace byla výborem přivítána. Financování sborníku bude samostatné, sborník vyjde po sjezdu, nicméně za účelem přípravy vyzve Pavel Tuma jednotlivé komory a spolky, aby sdělily své požadavky na počet výtisků, aby mohl být odhadnut náklad včetně výtisků pro knihovny, právnické fakulty, hosty sjezdu a další instituce. Na financování sborníku se komory a spolky budou podílet adekvátně rozsahu svých příspěvků.

Co se týče financování sjezdu (s výjimkou sborníku), platí termín 28. 2. 2022, do kterého se komory a spolky zavázaly poukázat částku 60 000 Kč na účet JČP, k tomu zřízený.

 

Zasedání sjezdového výboru dne 11. února 2022 v sídle Notářského úřadu JUDr. Martina Foukala .

 

Jednání zahájil Martin Foukal shrnutím dosavadních výsledků příprav na sjezd.

 

Zástupci jednotlivých právnických profesí se vyjádřili ke stavu zpracování koreferátů pro sjezd. Většina byla připravena odevzdat text do 15. 2. 2022, vzhledem k požadavku Soudcovské unie o prodloužení lhůty všichni uvítali prodloužení lhůty do 28. 2. 2022, do tohoto data se zavazují zaslat na adresu JČP koreferát elektronicky, poté budou texty všech koreferátů zpřístupněny ostatním komorám a spolkům.

 

Sjezdový výbor znovu projednal plánovaný průběh sjezdu, co se týče vystoupení zástupců komor, dohodl se, že autoři příspěvků a koreferátů budou vystupovat v abecedním pořadí tzn. v tomto pořadí: ČAK, EK, NK, SU, UPP, USZ. Každá komora (spolek) má k dispozici cca 15 – 20 minut v čase od 11 do 13 hodin.

 

Na návrhu ČAK, aby texty příspěvků byly souběžně se streamem zpřístupněny prostřednictvím platformy YouTtube, se sjezdový výbor neshodl. Účelem sjezdu není popularizace justice, jde o záležitost odbornou a není žádoucí, aby se k probíhajícímu sjezdu a příspěvkům vyjadřoval kdokoli způsobem obvyklým na sociálních sítích. Na sjezdu může probíhat i vyostřená debata delegátů, což se nevylučuje s plánovaným výstupem ze sjezdu, který by měl vyjádřit jednotu právnických profesí.

 

Martin Foukal zdůraznil, že JČP bude zájemce o sledování sjezdu ze svých členů registrovat a jenom registrovaným zájemcům zpřístupní údaje pro stream. Iva Chaloupková za ČAK poté navrhla, aby stream byl zaslán pouze prostřednictvím e-mailů členům advokátní komory, souběžně se streamem poběží on-line zpravodajství ze sjezdu, které dají k dispozici i ostatním komorám pomocí odkazu na advokátní deník. Zpravodajství bude obsahovat výstižné informace o příspěvcích jednotlivých komor, za tím účelem zašlou komory do konce dubna JČP a ČAK stručné postižení hlavních myšlenek svých příspěvků a koreferátů a stručných anotací přihlášených diskusních příspěvků včetně jmen autorů referátů a předem přihlášených diskutujících a vystupujících za jednotlivé komory.

 

Sjezdový výbor poté projednal obsah a časové zařazení tiskové konference. Iva Chaloupková vyjádřila názor, že zřídit tiskové středisko nebude nutné vzhledem k tomu, jaký zájem médií o sjezd se dá očekávat a rovněž doporučila, aby tisková konference se konala ve 13 hodin. Sjezdový výbor se shodl na tom, že při tiskové konferenci bude zastoupena každá z komor pro případné zodpovězení otázek novinářů, vystupovat budou nanejvýš 2 zástupci organizátorů sjezdu.

 

V rámci přípravy diskuse na sjezdu dospěl sjezdový výbor k doporučení, aby každá komora (spolek) dospěla ke shodě, kdo z jejich delegátů vystoupí v diskusi a tito delegáti by se měli předem přihlásit. V debatě dospěl sjezdový výbor i k tomu, že bude možné se hlásit i bezprostředně v průběhu sjezdu. Za tím účelem bude zapotřebí pořídit mobilní mikrofon a zajistit studenty, kteří by jej mohli obsluhovat.

 

Textu komuniké sjezdu, které bude poskytnuto médiím v podobě tiskové zprávy, připraví návrhová komise sestavená ze zástupců jednotlivých komor. Lenka Bradáčová vyjádřila představu, že komuniké by mohlo mít zhruba rozsah A4, tisková zpráva pro média potom bude stručnější. Komuniké by bylo s krátkým časovým odstupem po skončení diskuse předloženo delegátům sjezdu ke schválení. Martin Foukal uvedl, že sjezd připravujeme s ním, že by z něj mělo vzejít, že se právnické profese navzájem respektují, že stojí na určitých zásadách, z nichž řada je společných, proto se na právníky může veřejnost a politici s důvěrou obracet. Právnické profese zastřešené Jednotou českých právníků, respektive spojené Memorandem o spolupráci, mohou dobře reagovat na společenské potřeby z oblasti legislativy a mohou vystupovat jednotně, ačkoliv každá profese má své specifické zájmy a priority. Lenka Bradáčová navrhla, aby příprava komuniké započala tím, že každá komora napíše, co je pro ni stěžejní. Představitelé komor posléze budou pracovat na textu tak aby z něj mohlo vzejít jednotné stanovisko. Termín pro zpracování draftu pro komuniké se stanovil na 15. březen 2022. Návrhy je třeba zaslat na emailovou adresu JČP.

 

Sjezdový výbor projednal opětovně okruh hostů, kteří budou pozváni na sjezd. Lenka Bradáčová doručila Dr. Chaloupkové návrh pozvánky, která bude v režii ČAK zpracována a opatřena logem sjezdu připravené panem Kafkou, které bylo z navržených vzorů jednomyslně výborem schváleno jako jednoduché, otevřené, vzdušné a elegantní.. Iva Chaloupková vyjádřila mínění, že je potřeba pozvat o jednu třetinu mostů více, protože obvykle všichni nepřijdou. ČAK podle schváleného seznamu hostů připraví v nejbližší době informaci o pozvání na sjezd, tzv. „safe the date“. Výslednou pozvánku bude schvalovat sjezdový výbor na následující schůzi. Na přelomu března a dubna budou pozvánky rozeslány včetně programu sjezdu. Nadále platí, že komory svoje zvolené delegáty pozvou na sjezd samy, doručí jim sjezdové materiály, pozvánku i program.

 

Sjezdový výbor dále projednal, jak bude vypadat řečnický stůl, uspořádání a zasedací pořádek, jak v aule Karolina, tak i v modré posluchárně Karolína. Sjezdový výbor se shodl na tom, že v užší sestavě navštíví Karolinum a dojedná podrobnosti o rozsahu a umístění občerstvení a času podávání v návaznosti na upravený program sjezdu. Na místě pak posoudí zasedací pořádek.

 

ČAK se ujme návrhu a realizace buď roll upu nebo jiného označení a představení všech pořadatelů sjezdu českých právníků. Sjezdový výbor se shodl na tom, že o dodatečné náklady na propagaci sjezdu spočívajících ve výzdobě jednacího sálu, dále v pořízení bloku, desek a kuličkových per, respektive odznaků se podělí rovným dílem, tyto náklady nebyly dosud součástí rozpočtu. Návrhů na tyto předměty se ujme Martin Foukal a Iva Chaloupková.

 

Sjezdový výbor se shodl na tom, že na počátku sjezdu bude provedena prezence delegátů a hostů.

 

Unie státních zástupců se zavazuje zajistit fotografa, bude to její člen, který bude současně delegátem sjezdu, fotografuje na úrovni profesionála.

Komory a spolky zašlou seznam svých a delegátů do 30. 4. 2022 na adresu JČP a Dr. Rýdlové.

 

Sjezdový výbor schválil časový průběh sjezdu a občerstvovací program. V dosavadním programu dochází jenom k té změně, že tisková konference se nebude konat od 17. 30 do 18 h, bude ve 13 hodin, ale žádný z dosavadní bodů programu kvůli ní nebude posunout (odehraje se v podstatě v obědové pauze). Diskuze potom bude probíhat od 14 do 17.30 hodin a přijetí závěrečného dokumentu se posunuje na dobu 17. 45-18. Následovat bude raut.

 

Pavel Tuma připomněl, že komory se zavázaly zaslat elektronicky ČP své požadavky na počet sborníků, aby mohl být alespoň hrubě odhadnut jeho náklad a mohla být učiněna cenová nabídka na celé vydání. Pro účely označení sborníku ISBN je zapotřebí jej navrhnout do doplňujícího edičního plánu Karolina na rok 2022. Sjezdový výbor prozatím nevybral ze svých řad člena, který by byl za projednání této záležitosti odpovědný. Martin Foukal záležitost projednal s kvestorem UK. Mezi hosty bylo navrženo zařadit zástupce nakladatelství LEGES a Wolters Kluwe

Další jednání sjezdového výboru se konalo dne 2. března 2022 v sídle Notářského úřadu JUDr. Martina Foukala.

 

K jednotlivým bodům programu byly jednomyslně přijaty tyto závěry:

 

Koreferáty prozatím předložily pouze Notářská komora a Unie podnikových právníků.

Zbývající koreferáty budou doručeny nejpozději do 21.3.2022. JUDr. Tuma bude další koreferáty rozesílat členům Sjezdového výboru průběžně.

 

Byl upřesněn časový harmonogram Sjezdu; bude zaslán členům Sjezdového výboru.

 

Zasedací pořádek bude s konečnou platností stanoven při schůzi Sjezdového výboru, která se uskuteční přímo v předmětných prostorech UK; členové Sjezdového výboru obdrželi plánek prostor.

Pro novináře je rezervovaná zasedací místnost.

 

Streamování Sjezdu je předjednané, dořeší ČAK.

 

ČAK zašle JČP seznam osob, jimž bylo doručeno „save the date“.

 

JUDr. Foukal projedná se Všehrdem účast cca 10 studentů (aktuálně zajištěno 5) na organizační výpomoc při Sjezdu.

 

JUDr. Foukal domluví s nakladatelstvím Karolinum možnost vydání Sborníku sjezdu.

 

Pozvánky na Sjezd připraví ČAK a předá je jednotlivým komorám a spolkům, které zabezpečí jejich rozeslání svým delegátům; přílohou budou referáty a koreferáty.

Co nejdříve, nejpozději do 30. 4. 2022 zašlou jednotlivé komory a spolky písemné seznamy svých delegátů jako podklad pro přípravu prezenční listiny

 

JUDr. Foukal připraví návrh závěrečného komuniké s přihlédnutím k historickému kontextu události, rozsah max. 1 strana A4. JUDr. Bradáčová připraví též návrh „poselství“ Sjezdu. Komuniké bude zveřejněno týden následující po konání Sjezdu a bude rovněž zařazeno do Sborníku Sjezdu.

 

Rozsah občerstvení zůstane nezměněn, včetně ranní kávy a vody u prezence, což bude řešeno formou samoobsluhy (varné nádoby).

 

Byla připomenuta úhrada Sjezdového poplatku, uhrazeny byly zatím jen 2 příspěvky.

Jednání zahájil Martin Foukal přivítáním přítomných a uvedením hosta zasedání, Mgr. Petra Valo, ředitele nakladatelství Karlovy Univerzity Karolinum. Petr Valo informoval sjezdový výbor o podmínkách a cenách zamýšleného Sborníku Sjezdu českých právníků. Sjezdový výbor se po prohlédnutí přinesených vzorů publikací rozhodl pro lepenou vazbu sborníku. Pavel Tuma shrnul požadavky jednotlivých komor a spolků na počty výtisků. Aktuální stav požadovaných výtisků je 420 kusů.

 

Bylo projednáno prodloužení lhůty pro dodání koreferátů Soudcovskou unií a ČAK do 8. 4. 2022. Sjezdový výbor projednal distribuci referátů a koreferátů, setrval na rozhodnutí, že distribuce pro své sjezdové delegáty zajistí každá z komor a profesních spolků samostatně.

ČAK zašle soubor dokumentů hostům sjezdu, pro tento účel připraví zazipovaný soubor těchto dokumentů a poskytne jej laskavě všem ostatním komorám.

 

JČP konstatovala, že bylo uhrazeno 6 příspěvků ve výši 60 000 Kč na zvláštní sjezdový účet. V průběhu zasedání výboru byla vyjasněna situace se zaplacením příspěvku Exekutorské komory. Ke dni 5. 4. 2022 jsou všechny příspěvky v celkové výši 420 000 Kč uhrazeny.

 

Martin Foukal shrnul dosavadní náklady, které uspořádání sjezdu obnášejí – zejména částku 66 852 Kč za pronájem Karolina a částku 293 000, na kterou vzrostla cena občerstvení po posledním jednání s dodavatelem občerstvení.

Sjezdový výbor projednal cenu, množství a skladbu občerstvení s tímto závěrem: limitem je 1 300 Kč na osobu, přičemž denní občerstvení bude dimenzováno pro 180 delegátů a hostů sjezdu, a večerní občerstvení pro 120 osob. Dodržení těchto limitů a úpravu konečné ceny projedná s dodavatelem Iva Chaloupková.

 

Berenika Wünschová přednesla cenovou nabídku pana Kafky ve výši 20 500 Kč na dodání desek, bloku a tužky s logem sjezdu v počtu 200 ks. Sjezdový výbor ji pověřil objednat pouze bloky a tužky. Dále informovala o možnosti výroby 200 ks sjezdových odznaků za cenu 38 000 Kč, dodavatel však není schopen odznaky vyrobit ke dni sjezdu. O vyhledání nového dodavatele za lepší cenu a dřívější termín se ještě pokusí.

 

Sjezdovému výboru byla sdělena nabídka ČTK na streamování sjezdu nebo jeho části a navazující publikaci streamu a tiskových informací včetně cenové nabídky, začínající na 35 000 Kč. Sjezdový výbor ji doporučil nepřijmout, neboť stream zajistila s omezením pro jeho šíření, jak bylo dohodnuto, ČAK.

Iva Chaloupková informovala sjezdový výbor, že stream zajistí ČAK ve spolupráci s panem Pemlem z FSV UK Praha, který má zkušenosti s technikou a podmínkami Karolina. Link ke sledování streamu bude poskytnut před sjezdem a jednotlivé komory jej zpřístupní registrovaným členům. Sjezdový výbor souhlasí s objednáním streamu za navrženou cenu 30. 000 Kč.

 

Návrh projednat přímo ve velké aule zasedací pořádek sjezdový výbor z časových důvodů odmítl s tím, že ponechá řešení na paní Widimské z rektorátu UK a Ivě Chaloupkové.

 

Sjezdový výbor projednal návrh nájemní smlouvy na prostory Karolina na den sjezdu, který byl jako podklad členům výboru zaslán předem. Sjezdový výbor s obsahem nájemní smlouvy souhlasí s tím, že do bodu VII. bude doplněno, že nájem zahrnuje i službu, spočívající v ozvučení obou pronajatých sálů. (Projedná Iva Chaloupková)

 

Každá komora a profesní spolek měly do 15. 3. 2022 zaslat na centrální adresu JČP návrh tezí, které považuje za důležité zařadit do závěrečného komuniké. Pavel Tuma informoval výbor, že teze nikdo neposlal. Martin Foukal nástin tohoto textu připravil a výbor s ním seznámil. Sjezdový výbor posléze rozhodl, že Lenka Bradáčová obdrží nástin elektronicky a připraví text komuniké, který zašle členům sjezdového výboru do 11. 4. 2022 k připomínkám. Hana Rýdlová připomněla, že finální text komuniké se plánuje zveřejnit až po sjezdu, v týdnu od 9. 5. 2022.

 

Členům výboru byla připomenuta povinnost oznámit seznam delegátů sjezdu do 30. 4. 2022 na adresu JČP a ČAK k rukám Hany Rýdlové. ČAK laskavě zpracuje seznamy do prezenčních listin, které budou obsahovat v abecedním pořadí delegáty za jednotlivé právnické profese. ČAK rovněž spravuje seznam hostů a poté, co obdrží potvrzení účasti, zašle seznam hostů členům sjezdového výboru. Byl schválen návrh pozvat na sjezd zástupkyni veřejného ochránce práv Moniku Šimůnkovou.

 

Autory příspěvků a koreferenty pozvou komory a spolky, které je angažovaly, současně se postarají o předání sjezdových dokumentů těmto autorům. Ve velkém sálu Karolina nebudu autoři a koreferenti usazeni jako hosté, ale jako delegáti. Při pracovní části sjezdu, v Modré posluchárně, budou mít referenti vyhrazená místa (neboť budou vystupovat).

 

Komory a profesní spolky nahlásí, kdo za ně bude prezentovat příspěvek a koreferát (1 osoba) a dále nahlásí 2 diskutující a alespoň stručnou anotaci jejich diskusních příspěvků do 28. 4. 2022 – na emailovou adresu JČP a ČAK. Připomenuto, že každá komora a spolek mají právo vyslat 20 delegátů + nejvýše 4 osoby jako referenty a koreferenty.

 

Iva Chaloupková seznámila sjezdový výbor s dopisem prof. Tichého, který má za to, že sjezd nesplní svůj účel, a proto se jej nezúčastní.

 

Dne 4. 5. 2022 odpoledne bude Karolinum zpřístupněno pro přípravy, kterých se ujme Iva Chalupková, Hana Rýdlová a Berenika Wünschová. Notářská komora zajistí tisk programu, který bude delegátům předán s blokem a tužkou. Pět členů spolku Všehrd v čele s jeho starostou bude dne 5. 5. 2022 k dispozici v Karolinu pro pořadatelské činnosti.

Po zahájení schůze Martinem Foukalem byla provedena rekapitulace předpokládaných nákladů sjezdu: (i) catering po úpravě 225 600 Kč včetně 10%ní DPH, (ii) nájem, (iii) stream, (iv) bloky, tužky a odznaky 36 000 Kč. ČAK zajistila u p. Kafky (IMPAX) dva roll upy, na něž se do prostor Karolina umístí program sjezdu, náklady zatím nebyly vyčísleny, ale nebudou vysoké proto výbor tuto položku schválil. Co se týče streamu, zatím není mnoho přihlášených, v rámci otevřenosti sjezdu je však účelné zachovat možnost online účasti, rozeslání linku na stream zajistí Iva Chaloupková, komory a spolky jej pak budou rozesílat přihlášeným on-line účástníkům.

Alena Novotná informovala o dohodě s dodavatelem cateringu na zužitkování případně nespotřebovaného jídla. Budou účtovány pouze jednorázové obaly. Přebytky se zavázala poskytnout Nadačnímu fondu Šatník, IČO 10846221 se sídlem Praha 8, Vřesová 679/11 do holešovické provozovny šatstva a potravin pro potřebné – zejména matky samoživitelky a ukrajinské uprchlíky.

Výboru byl představen Přemysl Kaucký, starosta spolku Všehrd, student PF UK, který zajistí asistenci pěti studentů práv dne 5. 5. 2022 v 7. 30 v Karolinu. Úkoly jim rozdělí Hana Rýdlová.

Výbor se shodl na tom, že v rámci prezetance příspěvků a koreferátů za jednotlivé komory a spolky v časovém limitu 20 minut mohou vystoupit jak referent, tak koreferent – jména vystupujících i diskutujících (v počtu nejméně dvou za každou komoru a spolek) budou sdělena Haně Rýdlové do 30. 4. 2022, žádoucí je rovněž anotace jejich diskusních příspěvků. Výbor dále schválil finální časový harmonogram.

Sjezdový výbor probral možnost doplnit volná (neobsazená) místa delegátů, určitá volná místa avizovala Exekutorská komora. Prostřednictvím JČP se o účast na sjezdu uchází advokáti Bohumil Havel a Vladimír Zoufalý, ČAK navrhla, že je zařadí mezi hosty. Dále o účast projevil zájem místopředseda NS ČR Petr Šuk, bude pozván, stejně jako doc. Vladimír Kindl. Čestných hostů je aktuálně 51

Martin Foukal předložil k projednání zasedací pořádek podle grafiky zpracované ve spolupráci s paní Widimskou. Hosté budou za pomoci uvádějících studentů usazeni do bočních řad. Výbor dospěl k závěru, že v bočních řadách by měli být usazeni rovněž referenti a koreferenti, neboť jsou mezi nimi i předseda NSS, akademikové, bývalý ústavní soudce atd. Jmenovitě jde o Dr. Balíka, doc. Melzera, dr. Šimku, referenty NK a prof. Mackovou, prof. Přibáně, prof. Musila, Dr. Dörfla a další. 18 členů sjezdového a přípravného výboru, prezídium JČP, rektorka a prorektor UK a předseda senátu PS ČR budou nastupovat slavnostně do čela bočním vstupem.

Výbor projednal koncept komuniké, jak jej připravil Martin Foukal s Lenkou Bradáčovou a doplnil Vladimír Jirousek. Finální návrh upraví Martin Foukal a Lenka Bradáčová. Výbor se po debatě dále shodl na tom, že je zapotřebí mít v Karolinu k dispozici notebook s tiskárnou a ve vhodné fázi dát delegátům k dispozici tištěnou podobu komuniké. Připravený text bude po proběhlé diskusi finalizovat přípravný sjezdový výbor – pro tuto práci je třeba v Karolinu najít prostor – toto zařídí Iva Chaloupková. Při debatě o průběhu diskuse a jejím tématu a případných podnětech pro závěrečné komuniké dospěl výbor k závěru,

že bude vhodné, aby závěr diskuse, resp. fázi při přijímání závěrečného komuniké, moderoval Martin Foukal.

Z podnětu Ivy Chaloupkové byla projednána účast na tiskové konferenci, které se zúčastní Pavel Rychetský, Vladimír Jirousek, Daniela Zemanová, Lenka Bradáčová a Radim Neubauer, je vhodné, aby se zúčastnili i mluvčí komor nebo osoby odpovědné za publikaci v komorových časopisech a webech. ČAK rozešle pozvánky svým kontaktům z médií, pozvánku současně zašle komorám a spolkům, aby případně oslovily své „spolupracující“ novináře a kontakty

Dne 4. 5. 2022 od 16 hodin budou Iva Chalupková, Hana Rýdlová a Berenika Wünschová v Karolinu za účelem finální přípravy sjezdu, případně se zúčastní i Martin Foukal.

Pro schůzku po sjezdu k jeho zhodnocení byl navržen termín v úterý 31. května 2022 v 18 hodin, místo bude upřesněno dodatečně.

Pavel Tuma zahájil jednání a poděkoval všem přítomným za jejich podíl na úspěšném uspořádání Sjezdu českých právníků. Písemné poděkování aktuálně zaslal představitelům komor a spolků JUDr. Pavel Rychetský.

Vladimír Jirousek i Martin Foukal hodnotili výsledek sjezdu jako velmi úspěšný. Rozhodně se nenaplnila obava, že se nerozproudí diskuse po prezentaci sjezdových referátů a koreferátů. Výbor se shodl, aby osobní poděkování bylo adresováno i zaměstnankyním ČAK Ivě Chaloupkové a Haně Rýdlové. Marie Brejchová po té navrhla, aby se členové sjezdového výboru stali členy JČP.

Alena Novotná předložila výboru výsledek hospodaření s prostředky, určenými na organizaci sjezdu. Ze zůstatku zbývá ještě uhradit fakturu za sjezdové odznaky a tužky. O zůstatku na účtu sjezdový výbor nerozhodoval, bude využit na vydání sborníku.

V následujícím období čeká sjezdový výbor práce na sborníku. Byl přijat návrh Vladimíra Jirouska oslovit se žádostí o redakční spolupráci na sborníku Hanu Rýdlovou, která osvědčila mimořádnou schopnost při zpracování průběžných zpráv ze sjezdu, uveřejněných v Advokátním deníku. Sjezdový výbor prozatím jednal o vydání sborníku s nakladatelstvím Karolinum, jím byla učiněna cenová nabídka na redakci a vydání cca 450 ks výtisků o cca 350 stranách ve zvolené brožované vazbě. Vladimír Jirousek a Martin Foukal navrhli, že ověří možnosti i u jiných nakladatelů. Na počtech požadovaných výtisků komory a spolky trvají tak, jak je vyčíslily v dubnu 2022 s výjimkou Soudcovské unie, která požaduje redukovaný počet 20 výtisků.Do poloviny června 2020 měly být podklady pro sborník předány nakladateli Karolinum, (případně jinému), aby sborník mohl vyjít tiskem v letošním říjnu.

Sjezdový výbor potvrdil původní dohodu, že na výdajích spojených se sborníkem se budou komory podílet v poměru k počtu stran sjezdových referátů a koreferátů. Počet stran, které zaberou diskusní příspěvky, se mezi komory a spolky rozdělí rovným dílem.

Pavel Tuma byl pověřen oslovit všechny diskutující, aby v případě zájmu o publikaci jejich příspěvků zaslali text k publikaci v nejbližší době, z nich pak budou vybrány příspěvky k publikaci.

 

K tématu dalšího sjezdu uvedl Vladimír Jirousek, že by se mohl konat za tři až čtyři roky, měl by být dvoudenní a měla by být stanovena odborná témata. Lenka Bradáčová má za to, že další sjezd by se mohl konat za dva až tři roky. Navrhla vytvořit pracovní skupiny k odborným tématům. Na sjezdu se projevilo, že každá z profesí má svá specifická témata, pro sjezd je však dobré najít témata společná. Navrhla téma 1) elektronizace a 2) úprava legislativních pravidel. O těchto tématech sjezdový výbor diskutoval a předběžně se shodl na tom, že jde o témata důležitá a pro budoucí sjezd nosná.

Sjezdový výbor vytýčil úkoly do podzimního setkání, které by se mělo uskutečnit na přelomu září a října 2022, s tím, že je nutné promyslet navržená témata:

1. elektronizace, propojení elektronických systémů v jednotlivých profesních složkách, ochrana elektronických informací

2. zapojení do legislativního procesu – výstupem práce na tomto tématu by měl být návrh nových legislativních pravidel a případně jednacího řádu parlamentu.

Za účelem rozpracování témat by se měly utvořit odborné sekce, které zvolení vedení a poté se jejich práce mohou za jednotlivé stavy účastnit další odborníci, také z řad akademiků a státní správy.

Výbor dále diskutoval o zapojení akademiků. Podle informací z vedení PF UK hodlají všechny právnické fakulty vytvořit platformu, která by mohla s dosavadními profesními spolky a komorami na sjezdu participovat. Prozatím nedošlo ke shodě na tom, zda by měla být akademická obec – zejména představitelé právnických fakult – osloveni a vyzváni ke spolupráci na přípravě následujícího sjezdu od počátku, tj. od určení témat a ustavení odborných sekcí. K této otázce bude užitečné vyslechnout názor JUDr. Pavla Rychetského a také Mgr. Daniely Zemanové, kteří se z jednání výboru omluvili.

Pokud jde o zapojení státní správy, obnovený sjezd prokázal, že jednotlivé právnické profese jsou schopny se shodnout, a jsou kompetentním partnerem pro jednání se státní správou. Na otázku, koho za státní správu oslovit, měli členové výboru odlišné názory. Shodli se na tom, že zastoupeny by měly být resorty vnitra, spravedlnosti a financí, případně legislativa a místní rozvoj, který má odpovědnost za digitalizaci státní správy. Návrhu Martina Foukala oslovit premiéra oponoval názor, že proces přípravy sjezdu nemá být dotčen politikou, ale musí zůstat v odborné rovině.

Martin Foukal formuloval myšlenku, že smyslem práce na odborných tématech je prospěch společnosti jako celku, nikoliv samotných právníků, tedy prosazení potřebných legislativních změn a zajištění jejich reálné aplikace v rozhodovací praxi. Bez politické podpory to však nelze uskutečnit. K tomu vede právnické stavy pocit zvýšené odpovědnosti, kterou vyjádřil Sjezd. Na tom se sjezdový výbor shodl.

Časový harmonogram sjezdu

8:15 – 9:00 Prezence

 

9:00 – 9:15 Příchod do Velké auly Karolína za zvuku fanfár, státní hymna, Přivítání účastníků a hostů sjezdu

(moderuje JUDr. Martin Foukal)

 

9:15 – 9:25 Vystoupení předsedy JČP JUDr. Pavel Rychetského

 

9:25 – 9:35 Vystoupení předsedy Senátu RNDr. Miloše Vystrčila

 

9:35 – 9:50 Vystoupení rektorky UK prof. MUDr. Mileny Králíčkové, Ph.D.

 

9:50 – 9:55 Vystoupení prorektora prof. JUDr. Jana Kuklíka, DrSc.

 

9:55 – 10:00 Varhanní koncert Jana Kalfuse

Johann Sebastian Bach – Toccata a fuga d moll

 

10:00 – 10:20 Přednáška k historii právnických sjezdů JUDr. PhDr. Stanislava

Balíka, Ph.D.

10:20 (Odchod za zvuku fanfár)

 

10:20 – 11:00 Coffeebreak v recepční místnosti

přesun do Modré posluchárny

 

 

11:00 – 13:00 Prezentace příspěvků referentů a koreferentů profesních komor a

spolků (Moderuje prof. Jan Kysela)

 

 

13:00 – 14:30 Oběd v recepčních místnostech

Tisková konference

 

14:30 – 17:45 Diskuse nad příspěvky

 

17:45 Přijetí závěrečného komuniké – moderuje JUDr. Martin Foukal)

Zakončení sjezdu – závěrečné slovo předsedy Jednoty českých právníků JUDr. Pavla Rychetského

 

18:00 Raut v recepčních místnostech

Registrace (pro on-line účast)

Registrace pro členy JČP
Registrace ostatních zájemců

Zájemci o on-line účast se registrují prostřednictvím svých profesních komor či spolků.

Kontakty

Jednota českých právníků, Ovocný trh 587/14, Staré Město, 110 00 Praha 1

info@jednotaceskychpravniku.cz

+420 221 093 259 (v úředních hodinách)

úřední hodiny: středa 10:00 – 15:00 hod.