Ústředním tématem sjezdu se stala profesní a společenská odpovědnost právníků, institucionální záruky jejich nezávislosti.. Na webových stránkách Jednoty českých právníků se můžete dočíst podrobnosti o přípravách sjezdu a také to, že se na tématu sjezdu před více než rokem shodli zástupci všech právnických profesí. V příspěvcích právnických komor a spolků a při jejich sjezdových prezentacích bylo téma pojednáno z mnoha různých hledisek, autoři v roli mluvčích právnických stavů k němu zaujali jak obecná stanoviska, tak přišli s postřehy a návrhy odrážejícími specifika jednotlivých právnických profesí.

Co je na zvoleném tématu tak přitažlivého?

Dotýká se samotné podstaty právě právnického povolání?

Tíží nás všechny odpovědnost, kterou na nás profese a skrze ni celá společnost klade?

Cítí sami právníci ve zvýšené míře odpovědnost za blaho společnosti, za demokracii a právní stát a mají potřebu tuto odpovědnost přijmout a nabídnout společnosti své služby?

Na první otázku lze odpovědět velmi stručně záporně – stačí totiž pomyslet na jiné profese – například zdravotníky, učitele, vědce, zemědělce, lesníky, vojáky – abychom zjistili, že každý z nás, někdo ve větší, někdo v menší míře, nese svůj díl odpovědnosti za dění ve společnosti, za správu věcí veřejných, za ochranu hodnot důležitých pro člověka a přírodu.

Co se týče odpovědnosti, kterou od nás vyžaduje skrze naši profesi společnost, ocitáme se s vícevýznamovým termínem odpovědnost v terminologické nouzi, jak to popsal David Kosař v koreferátu Soudcovské unie, a neobejdeme se zřejmě bez upřesňujících přívlastků. Jde o profesní odpovědnost, kterou přednesené příspěvky a koreferáty rozebraly v souvislostech de lege lata i de lege ferenda. Pracujeme v systému povinností a oprávnění, kterými je právník v konkrétní pozici nadán, aby z pohledu státní moci (zákonodárné, výkonné a soudní) vykonával svou profesi v souladu se společenským zájmem. Významnou roli při formování těchto systémů hrají stavovské samosprávy právnických profesí. Rozebráno bylo i téma deliktní odpovědnosti za porušení specifických profesních norem a disciplinární konsekvence, které jsou zárukou vynucení jejich dodržování. V tomto směru zazněla i řada návrhů, jak právní úpravu zdokonalit. A to je zajisté důležitý moment sjezdových referátů.

Třetí možnost otevírá dveře k vyšším cílům a k posílení důvěry společnosti v právnický stav. Jsem přesvědčená, že narativ právnických stavů nést čestně, svědomitě a aktivně odpovědnost za společenský vývoj hrál při výběru odborného tématu sjezdu důležitou roli. V době vzniku myšlenky uspořádat právnický sjezd tížila naši společnost řada naléhavých témat, připomínali jsme si při různých příležitostech nutnost neustálého boje o demokratické principy vládnutí, o rovnost před zákonem, o vyloučení střetu zájmů z působení veřejných činitelů. Tato situace mimo jiné znamenala i to, že se sjezd uskutečnil bez jakýchkoli subvencí s útlým rozpočtem, který se skládá z příspěvku každého ze sedmi pořadatelských subjektů ve výši 60 000 Kč.

Po rozhodnutí uspořádat sjezd v době, která se nám jevila plná naléhavých společenských potřeb, přišla covidová pandemie a v letošním únoru svět zaskočila útočná válka, která zuří na Ukrajině. Nová situace přinesla všem změnu žebříčku hodnot. Došlo a dochází k překvapivým sociálním jevům – česká společnost projevila velikou míru solidarity s lidmi z Ukrajiny, kteří utíkají před válečným násilím. Nezištnou pomoc uprchlíkům by v tak krátkém čase a v takovém rozsahu

nezajistila žádná právní norma a žádné úřední rozhodnutí. Nepochybně tak lidé jednali na základě pocitu odpovědnosti a sounáležitosti s bližními, trpícími válkou. Důležitost tématu, zvoleného pro tento sjezd, změněná mezinárodní a vnitropolitická situace jenom umocnila.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že jak spolek Jednota českých právníků, tak profesní komory a další právnické spolky se vyznačují apolitičností své činnosti, která logicky vyplývá z apolitického postoje právníka jako profesionála. Po mém soudu se však jedná o neutralitu ve vztahu k aktuálnímu politickému soutěžení. Nebrání nám vyjádřit a projevit úsilí o demokracii, humanismus, o dodržování principů právního státu, spravedlnosti. Naše odpovědnost, a chcete-li, svědomí, nám dokonce velí, abychom se veřejně zastávali lidských práv, prosazovali svobodu, demokracii a rovnoprávnost a také usilovali o kultivaci právního vědomí a právní kultury. Tato témata se ovšem ve střetu s totalitou a totalitními a třeba i skrytě nedemokratickými prvky ve společnosti stávají tématy politickými.

Jsem přesvědčená, že právě popsaný společný postoj byl motivem a dobrým důvodem hovořit o odpovědnosti právníků při slavnostní příležitosti prvního obnoveného Sjezdu českých právníků.

Budeme pracovat na tom, aby energie sjezdu neskončila vydáním sjezdového sborníku, ale aby společný právnický diskurs plodně pokračoval. Jednota českých právníků zve k aktivitě všechny právníky, zejména příslušníky akademické obce, právníky ze státních orgánů a studenty práv, které prozatím Jednota sdružuje v menší míře, než by to tyto důležité skupiny zasluhovaly.

Nastane čas hovořit o dalším sjezdu českých právníků, jeho roli a tématech. Jsem přesvědčená, že koncept právnických sjezdů stojí za rozvíjení. Mé pocity ze sjezdu vyjadřuje okřídlená latinská věta, kterou mě na fakultě učil profesor latiny Pavel Kucharský: „Ius est ars aequi et boni.“

Alena Novotná